Posudek oponenta diplomové práce

Volba tématu práce a její význam: (1) vysoce aktuální a významné téma

Formulace cílů práce: (2) cíle byly vhodně formulovány

Metodika zpracování: (3) částečně vhodně zvolena a formulována

Práce s daty a informacemi: (1) použitá data aktuální, informace relevantní a správně zpracované

Celkový postup řešení: (3) postup řešení vykazuje některé chyby a opominutí

Teoretické zázemí autora: (1) autor významné autory citoval a zná teorii dané problematiky

Práce s odbornou literaturou (citace, norma): (1) autor dodržel naprosto správně citační normu

Úroveň jazykového zpracování: (1) práce je jazykově naprosto správně zpracovaná

Přesnost formulací a práce s odborným jazykem: (2) autor má dostatečný pojmový aparát

Formální zpracování - celkový dojem: (1) práce je formálně naprosto v pořádku, celkový dojem je výborný

Splnění cílů práce: (3) cíle práce byly splněny, některé dílčí cíle byly opomenuty

Formulace závěrů práce: (3) závěry jsou dostatečně formulovány a jsou významné pro další využití

Odborný přínos práce a její praktické využití: (3) práce je po odborné a praktické stránce využitelná

Celkové hodnocení práce

Návrh hodnocení práce známkou: velmi dobře

Doporučuji práci k obhajobě: ANO

Otázky k obhajobě

Otázka 2: Posouzení podle nadmořské výšky odchoven vč. liniové příslušnosti otce z hlediska růstu hříbat, exteriéru, mechaniky pohybu, je v závěru ze šesti hodnocených ukazatelů u pěti zjištěna (prokázána)nevhodnost umístění odchoven do 250 m n.m. Myslíte si, že v přímořských a říčních nížinách se neodchovávají dobré koně a proč? (Holandsko, Francie, Německo atd.)

Další připomínky, vyjádření a náměty k obhajobě práce resp. k jejímu dalšímu využití:

Zhodnocení práce po stránce jazykové, technické i grafické úpravy je velmi dobré až na drobnosti: ABSTRAKT - předposlední věta ... odchovny... měli ...; str.3 uprostřed 4 odrážka \"kaprologický\". I přes chvályhodnou snahu, pečlivost a úsilí diplomantky nemůže mít práce praktický přínos, poněvadž ze širokého komplexu posouzení podmínek a vlivů růstu hříbat jsou prakticky vytrženy a hodnoceny pouze nadmořská výška, kvalita pastevních porostů a liniová příslušnost otce. Velmi málo jsou popsány konkrétní podmínky a rozdíly mezi odchovnami včetně jejich zhodnocení (kvalita celkové výživy vč. jádra, minerálií, jaký pohyb, genofond, výchozí parametry při naskladnění, ve kterých odchovnách měli vybraní hřebci potomky a kolik, široké rozmezí v nadm. výšce 250 až 700 m n.m., u hřebců č. 2, 4 a 6). Konstatovat nevhodnost odchovu hříbat v nadmořské výšce pod 250 m n.m. při opomenutí všech dalších rozhodujících vlivů růstu a hlavně zcela nedostatečný počet sledovaných potomků (od 5 hříbat podle růstového standardu dle liniové příslušnosti otce v různých odchovnách) nemůže být pro praxi přínosné a objektivní. Základ sledování by měl být postaven zcela jinak, ale to není chyba jen diplomantky, ale spíše zadání. Např. potomci stejného hřebce v různých odchovnách nebo různých hřebců ve stejných odchovnách s dostatečnou četností. Jinak rozsah, úprava, využití statistických metod a grafů byla příkladná.