Zdravotně sociální fakulta

Problematika ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči

2026-01-06T12:10:13Z

Problematika ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči Vladařová, Markéta Problematika ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči Abstrakt Cílem této diplomové práce je zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči a zjistit, jak tato péče ovlivňuje práci všeobecné sestry. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které zní: "S jakými problémy se všeobecné sestry setkávají při péči o obézního pacienta na jednotce intenzivní péče?" a "Jak ovlivňuje péče o obézního pacienta na oddělení intenzivní péče práci všeobecné sestry?" Dále bylo stanoveno sedm hypotéz, které zkoumaly znalosti sester v problematice ošetřovatelské péče o obézního pacienta v závislosti na délce praxe, stupni intenzivní péče a frekvenci se kterou se s pacienty setkávají. Další dvě hypotézy byly zaměřeny na náročnost péče o obézního pacienta v závislosti na věku sestry a stupni intenzivní péče. Poslední dvě hypotézy zkoumaly postoje sester k pacientům s obezitou a nadváhou v závislosti na délce praxe. K výzkumnému šetření bylo využito smíšené výzkumné strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo 12 sester a kvantitativního 200 sester pracujících na různých stupních intenzivní péče. Výsledky kvalitativního výzkumu ukazují, že největší problém na jednotkách intenzivní péče je při manipulaci s obézním pacientem, kdy často chybí dostatek personálu a adekvátní pomůcky. Výsledky kvantitativního šetření potvrdily statistickou závislost mezi znalostmi sester v péči o obézního pacienta v závislosti na délce praxe a frekvenci s kterou se s pacienty setkávají. Statisticky významný rozdíl v hodnocení náročnosti péče o obézního pacienta byl zaznamenán pouze v oblasti fyzické náročnosti v závislosti na věku sestry a oddělení intenzivní péče. Postoje sester při péči o obézní pacienty jsou statisticky závislé na délce praxe sestry a u pacientů s nadváhou nebyla potvrzena statisticky významná závislost. S ohledem na stále rostoucí počet hospitalizací obézních pacientů na jednotkách intenzivní péče je nezbytné tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. Je nutné zajistit dostatečný personální stav na směnách, poskytovat školení týkající se správné manipulace s pacienty, zajistit dostupnost adekvátních pomůcek a vypracovat ošetřovatelské standardy, které povedou zdravotnický personál ke zvýšení odborných znalostí potřebných k poskytování adekvátní péče obézním pacientům.

Péče o dárce orgánů z pohledu sester

2026-01-06T12:10:13Z

Péče o dárce orgánů z pohledu sester Žážová, Veronika Hlavním cílem diplomové práce je mapovat management péče o dárce orgánů s prokázanou mozkovou smrtí (neboli bijícím srdcem) a o dárce po nevratné zástavě oběhu (neboli nebijícím srdcem), a rozdílu péče mezi nimi. Především to, jestli sestry při péči o dárce orgánů pracují prostřednictvím vypracovaného standardu. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základní informace o transplantační medicíně, její historie, zahraniční i česká, legislativa dárcovství orgánů, transplantační centra, statistiky transplantací v České republice a spolupráce České republiky se zahraničními státy při transplantaci. Další kapitoly teoretické práce jsou věnovány dárcovství orgánů po nevratné smrti mozku a po zástavě oběhu. V těchto kapitolách je podrobněji popsáno stanovení diagnózy při mozkové smrti a zástavě oběhu, členění dárců a péče o tyto dárce po stanovení diagnózy. Součástí teoretické části diplomové práce jsou možné odběrové metody při transplantaci orgánů. Pro dosazení cílů bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, které bylo rozděleno do dvou výzkumných částí, a to na sběr dat o dárcích s mozkovou smrtí a dárcích se zástavou oběhu. V první výzkumné části bylo osloveno 8 informantů z anesteziologicko-resuscitačních oddělení ve 4 různých zdravotnických institucích. Informanti museli mít bohatou zkušenost s péčí o dárce s mozkovou smrtí. V druhé výzkumné části byli dotazováni 4 informanti, kteří mají zkušenost s dárcem orgánů po nevratné zástavě oběhu. Pro sběr dat byly vytvořeny 2 anonymní polostrukturované rozhovory. K analýze dat byla použita metoda otevřeného kódování s technikou tužka papír. Z rozboru dat o dárcích se zástavou oběhu jsme získali přehled o procesu dárcovství. Zároveň jsme se ujistili, že dárcovství po nevratné zástavě oběhu je méně časté a náročné pro všechen zdravotnický personál. Po zpracování dat o dárcích s mozkovou smrtí jsme dosáhli uceleného přehledu péče o dárce v jednotlivých zdravotnických institucích. Pouze 2 ze zdravotnických zařízení zahrnuté do výzkumného šetření, pracují při péči o dárce orgánů podle vyhotoveného manuálu/standardu. Proto je výstupem práce doporučení vytvoření manuálu nebo ošetřovatelského standardu v jednotlivých institucích pro ucelení péče o dárce orgánů.

Ošetřovatelská perioperační péče na kardiochirurgickém oddělení

2026-01-06T12:10:12Z

Ošetřovatelská perioperační péče na kardiochirurgickém oddělení Vítková, Aneta Výskyt civilizačních chorob stoupá nejen v rámci České republiky, ale i celosvětově. Četně zastoupena je incidence kardiovaskulárních chorob v populaci. Nejen tato skutečnost vede k neustálému rozvoji kardiochirurgického oboru. Aby mohl kardiochirurgický obor správně fungovat, je zapotřebí perfektní multioborová spolupráce, jejíž součástí jsou i perioperační sestry. Cílem diplomové práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče perioperačních sester na kardiochirurgickém oddělení a současně zjistit, zda jsou tyto sestry motivovány v oblasti celoživotního vzdělávání. Empirická část se skládala z kvalitativního i kvantitativního šetření. Kvalitativní šetření probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů s perioperačními sestrami pracujícími na kardiochirurgických operačních sálech. Vybírány byly záměrně, ze tří různých zdravotnických zařízení. Rozhovory byly doslovně přepsány, zpracovány metodou "Tužka a papír" a rozčleněny do kategorií. Pro kvantitativní šetření byl zvolen nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Dotazník tvořilo 18 otázek a byl rozšířen mezi perioperační sestry pracující na kardiochirurgických operačních sálech v rámci celé České republiky. Distribuce probíhala také skrze NCO NZO a Fakultu zdravotnických studií v Pardubicích. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 62 respondentů. Výsledná data byla zpracována v programu MS Excel a doplňku realstatistics, za pomoci grafů, kontingenčních tabulek a statistických výpočtů. Výsledky kvalitativního výzkumu nám umožnily zmapovat činnosti, které vykonává perioperační sestra na kardiochirurgických operačních sálech v roli instrumentující či obíhající sestry. Perioperační sestry vykonávají celou řadu činností před, během i po skončení samotného výkonu. Podstatnou oblastí je také komunikace a správné fungování v rámci celého operačního týmu. Pečlivou přípravou na výkon, dodržováním všech povinností, vhodnou komunikací a dobrými vztahy na pracovišti mohou pacientům poskytnout nejlepší možnou péči. Výsledky kvantitativní části výzkumného šetření poukázaly na to, že neexistuje závislost mezi délkou praxe a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání ani mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání. I navzdory tomu mělo výzkumné šetření pozitivní výsledky. Zjistili jsme, že všechny perioperační sestry našeho výzkumného souboru jsou k celoživotnímu vzdělávání dostatečně motivovány. Diplomovou prací a výsledky výzkumného šetření můžeme přispět nově nastupujícím perioperačním sestrám. Mohou se dozvědět základní informace o práci perioperační sestry na kardiochirurgickém oddělení a také o možnostech týkajících se specializačního či celoživotního vzdělávání. Část o celoživotním vzdělávání může být podporou i pro všechny ostatní sestry.

Nepřátelské a agresivní chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi

2026-01-06T12:10:12Z

Nepřátelské a agresivní chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi Šmejkalová, Alžběta Současný stav: Agresivní a nepřátelské chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi je alarmujícím a častým jevem, který ohrožuje bezpečnost a pohodu zdravotnického personálu. Cíle: Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit počet nežádoucích událostí ve skupině "Chování osob" hlášených do "Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (SHNU)" ve sledovaném období 2018-2021. Druhý cíl spočíval ve vyhodnocení výskytu agresivního chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi. Třetím cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských postupů minimalizujících riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám. Metodika: První výzkumnou metodu představovala sekundární analýza statistických dat z Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (ÚZIS ČR 2022). Druhou výzkumnou metodou byla kvantitativní část výzkumné studie, realizovaná technikou dotazování sester z interních a chirurgických oborů (standardní i intenzivní péče), prostřednictvím standardizovaného dotazníku. "Agrese pacientů vůči sestrám při výkonu povolání (Lepiešová et al. 2015)". Třetí výzkumnou metodou se stal kvalitativní výzkum realizovaný technikou hloubkových rozhovorů s manažery ošetřovatelské péče. Výsledky: Z výsledků bylo patrné, že nejčastěji hlášenou událostí do Národního portálu SHNU jsou dekubity. Výsledky kvantitativního šetření ukazují, že agrese pacientů nesouvisí s oborem péče (p = 0,587). Dále ukazují, že čím delší klinickou praxi sestra má, tím častěji se setkává s agresí pacientů (p < 0,001). Výsledky kvalitativního šetření popisují nejčastější preventivní postupy minimalizující riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám, mezi které patří: školení a vzdělávání personálu, řádné hlášení nežádoucích událostí, řešení nedostatku personálu, použití omezovacích prostředků, farmakologických prostředků a vhodná komunikace s pacienty a jejich rodinou. Vedení nemocnice se připravuje na riziko agrese ze stran pacientů pomocí školení personálu. Závěr: Praktickým výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál.