<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<title>Ekonomická fakulta</title>
<link href="https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/31" rel="alternate"/>
<subtitle/>
<id>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/31</id>
<updated>2026-04-29T15:47:36Z</updated>
<dc:date>2026-04-29T15:47:36Z</dc:date>
<entry>
<title>Řízení kvality jako nástroj pro zajištění konkurenceschopnosti poskytovatelů služeb v cestovním ruchu</title>
<link href="https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47769" rel="alternate"/>
<author>
<name>Novotná, Jana</name>
</author>
<id>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47769</id>
<updated>2026-01-06T11:38:10Z</updated>
<published>2023-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Řízení kvality jako nástroj pro zajištění konkurenceschopnosti poskytovatelů služeb v cestovním ruchu
Novotná, Jana
Tato disertační práce se zabývá problematikou zvyšování kvality poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu. Zaměřuje se zejména na Český systém kvality služeb (CSQS), který představuje takový nástroj řízení kvality v tržním prostředí České republiky. Tento systém funguje jako nástroj řízení kvality pro zajištění konkurenceschopnosti v podmínkách ČR již od roku 2010. Po uplynutí 10 let je proto vhodné ověřit a vyhodnotit jeho současné využití v praxi. Hlavním cílem práce je analýza současné úrovně implementace tohoto nástroje a jeho praktického využití. Výzkum ověřuje využívání českého systému kvality služeb jak u manažerů vybraných organizací cestovního ruchu certifikovaných v systému, tak z pohledu samotných spotřebitelů. Dílčími cíli práce je podrobný popis českého systému kvality služeb, včetně důvodů, které vedly k zavedení tohoto systému, popis jeho fungování včetně podrobného postupu v jednotlivých stupních certifikace, ale také srovnání s obdobnými systémy fungující v Německu (ServiceQualität Deutschland) a ve Švýcarsku (Quality Program of Swiss Tourism). Ve světle zjištěných skutečností dojde k celkovému zhodnocení míry adaptace systému a jeho úspěšnosti z pohledu všech zainteresovaných subjektů v cestovním ruchu a navržení případných doporučení na podporu a rozšíření jeho praktického využití.
</summary>
<dc:date>2023-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Požadavky podniků na odbornost studentů týkající se environmentálních znalostí a nabídka nových odborníků na trhu práce - příklad Jihočeského kraje</title>
<link href="https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47770" rel="alternate"/>
<author>
<name>Buchtele, Roman</name>
</author>
<id>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47770</id>
<updated>2026-01-06T11:38:10Z</updated>
<published>2023-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Požadavky podniků na odbornost studentů týkající se environmentálních znalostí a nabídka nových odborníků na trhu práce - příklad Jihočeského kraje
Buchtele, Roman
Předmětem předkládané disertační práce je popis pozice absolventů a pracovníků s environmentálními znalostmi na trhu práce, která je odvozena od environmentálního vzdělávání na univerzitách a požadavků podniků po pracovnících nového typu s přesahem do environmentálních souvislostí. Hlavními cíli práce bylo zjistit dopad výuky environmentálních témat a udržitelného rozvoje a vliv proenvironmentálních postojů studentů na jejich rozhodování o budoucí profesi. Další cílem práce bylo zjistit míru zařazených prvků zelené ekonomiky do podnikových strategií, a zda změna strategie podniku ovlivňuje jejich poptávku po nové environmentální kvalifikaci pracovních sil. Jinými slovy, zda existuje poptávka po odbornících nového typu s přesahem do environmentálních souvislostí. &#13;
Hlavní výzkum je členěn na dvě části a výzkumné metody se opírají o kvantitativní i kvalitativní přístup. Základem kvantitativního výzkumu je dotazníkové šetření na úrovni studentů vysokých škol, kteří studují obory s environmentálním zaměřením. Kvalitativní výzkum je použit mezi podniky. Respondenty jsou manažeři a jiní představitelé podniků, které lze řadit do tzv. zelené ekonomiky. Metodou pro kvalitativní výzkum je Zakotvená teorie.
</summary>
<dc:date>2023-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Řízení podniků v podmínkách Industry 4.0 a rozvoj lidských zdrojů</title>
<link href="https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47771" rel="alternate"/>
<author>
<name>Čermáková, Julie</name>
</author>
<id>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47771</id>
<updated>2026-01-06T11:38:10Z</updated>
<published>2023-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Řízení podniků v podmínkách Industry 4.0 a rozvoj lidských zdrojů
Čermáková, Julie
Na základě výzkumu je cílem disertační práce zjistit klíčové kompetence v podmínkách Industry 4.0 a navrhnout nástroje pro rozvoj lidských zdrojů s cílem vyhodnotit jejich implementaci z hlediska zajištění požadovaného rozvoje pracovníků. V kvantitaivní části na základě dotazníkového šetření statistický výzkum odhalil v počtu testů ANOVA a po úpravě jejich p-hodnot Bonferroniho korekcí kompetence leadership a celoživotní vzdělávání jako statisticky významné klíčové kompetence odborníků pro Industry 4.0. Tento statistický výsledek je podpořen případovými studiemi, které jsou součástí kvalitativní části disertační práce. Případové studie zachycují profesionální rozvoj pěti manažerů, kteří zastávají klíčové profese Industry 4.0. Z kvalitativního výzkumu ve formě koučovacích interview je v práci zřetelný profesní rozvoj expertů v průměru o dvě úrovně u každé kompetence zvlášť na desetibodové škále, která vychází z primárního dotazníkového šetření založeného na sebeevaluaci odborníků. Metoda koučování se v případových studiích potvrdila jako nejúčinnější metoda rozvoje kompetencí pro Industry 4.0 oproti leadershipu a mentoringu. Využití 360stupňové zpětné vazby potvrzuje výsledky, ke kterým autorka v rámci případových studiích dospěla. Metody pro rozvoj lidských zdrojů na klíčových pracovních pozicích v podmínkách Industry 4.0 se podařilo účelně vystihnout a cíle naplnit.
</summary>
<dc:date>2023-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Stress management</title>
<link href="https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47768" rel="alternate"/>
<author>
<name>Soukupová, Nikola</name>
</author>
<id>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47768</id>
<updated>2026-01-06T11:38:09Z</updated>
<published>2023-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Stress management
Soukupová, Nikola
Cíle: Hlavním cílem disertační práce bylo zhodnocení dosavadních teoretických a výzkumem nově získaných poznatků o problematice stress managementu v podnikovém prostředí a navržení žádoucích doporučení podnikům, které chtějí principy stress managementu začlenit do svého řízení.&#13;
Metodika: Teoretické vymezení problematiky se zaměřilo na pracovní stres, nejvýznamnější modely, na zdroje a příčiny jeho vzniku a zejména na jeho vliv na podnikové prostředí. Věnovalo se i vlivu čtvrté průmyslové revoluce a pandemie COVID-19 jakožto novým významným stresorům. Důraz byl také kladen na vymezení problematiky řízení stresu, implementaci vhodných opatření a nových trendů v nich. Primární data byla získána prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Výzkum byl realizován na úrovni podniků. Podniky v základním souboru byly lokalizovány v Jihočeském kraji a byly součástí kategorie CZ-NACE C (10-33): Zpracovatelský průmysl. Do výzkumu byly zahrnuty malé a střední podniky. Bylo získáno 194 platných responzí.&#13;
Závěry: Na základě výsledků analýzy primárních dat byl zjištěn současný stav řízení stresu v malých a středních podnicích a bylo vytvořeno doporučení pro podniky, které chtějí začlenit řízení stresu do svých vnitropodnikových procesů. Na základě vícerozměrné statistiky, konkrétně metody Shlukové analýzy, byly vytvořeny profily podniků, dle  podobnosti ve vybraných zkoumaných znacích souvisejících s oblastí stress managementu.
</summary>
<dc:date>2023-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
</feed>
