Kvalifikační práce

Vladimír Vernadskij a jeho cesta od biosféry k noosféře. Přírodovědec mezi filosofií a náboženstvím.

2026-01-01T00:00:00Z

Vladimír Vernadskij a jeho cesta od biosféry k noosféře. Přírodovědec mezi filosofií a náboženstvím. Naldoniová, Lenka

Vliv komunálního znečištění na vodní organismy se zaměřením na bioakumulaci a metabolom

2025-01-01T00:00:00Z

Vliv komunálního znečištění na vodní organismy se zaměřením na bioakumulaci a metabolom Grabicová, Kateřina

Možnosti hodnocení změn u žen v období klimakteria a jejich vliv na kvalitu života

2023-01-01T00:00:00Z

Možnosti hodnocení změn u žen v období klimakteria a jejich vliv na kvalitu života Belešová, Romana Klimakterium je období, které je vnímáno jako přirozená součást životního cyklu ženy. Prožívání tohoto období je individuální, liší se i intenzitou prožitku, na kterém se podílí řada faktorů. K těm nejvýznamnějším faktorům lze přiřadit faktory biologické, genetické, životního stylu, rodinného prostředí, vzájemné vztahy mezi lidmi, zaměstnání a také etnické a kulturní vlivy. Uvedené faktory se podílí na výskytu symptomů a změn v životě žen. K posouzení a hodnocení kvality života a kvality zdraví u žen jsou zdravotníkům k dispozici měřící nástroje. Cílem disertační práce bylo zmapovat využití hodnotících nástrojů u žen v období klimakteria, analyzovat symptomy ovlivňující kvalitu života, vytvořit edukační program pro ženy a zjistit, zda edukace ovlivní znalosti žen o problematice klimakteria. Výzkum byl realizován v kombinaci dvou výzkumných metod - kvantitativní a kvalitativní. Design výzkumu byl smíšený, zpočátku byl proveden kvantitativní výzkum a následně byl aplikován výzkum kvalitativní, jehož součástí bylo vytvoření intervenčního programu pro ženy. U kvantitativního výzkumu se jednalo o design deskriptivní průřezové studie. Design popisné kvalitativní studie byl využit pro kvalitativní výzkum. Pro metodiku kvalitativního výzkumu posloužily Standardy pro kvalitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byl stanoven výzkumný soubor I, který tvořily ženy s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji a byly ve věku 45-65 let. Pro tyto respondentky byly určeny standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHQ a nestandardizovaný dotazník. Analýza dat byla zhotovena pomocí programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Kvalitativní výzkum byl realizován ve dvou etapách. První část výzkumu proběhla před realizací edukačního programu a druhá část výzkumu se uskutečnila 3 měsíce po absolvování edukačního programu. Pro analýzu kvalitativního výzkumu byly aplikovány prvky zakotvené teorie za využití otevřeného a axiálního kódování. Výzkumné soubory kvalitativního výzkumu byly dva. Výzkumný soubor II byl tvořen ženami ve věku 45-55 let. Výzkumný soubor III se skládal z porodních asistentek pracujících v primární péči. V porodní asistenci v klinické praxi nejsou využívány měřící nástroje za účelem vyhodnocení kvality života a kvality zdraví žen v období klimakteria. V naší kvantitativní studii ženy hodnotily kvalitu života převážně jako dobrou. Při posuzování jednotlivých domén za využití nástroje WHOQOL-BREF ženy nejlépe hodnotily jejich fyzický stav na rozdíl od prostředí, ve kterém žily, to hodnotily nejhůře. Při klasifikaci zdraví na základě porovnání jednotlivých dimenzí při uplatnění standardizovaného nástroje WHQ ženy zmiňovaly jako obtěžující vasomotorické symptomy oproti úzkosti/obavám, které je tolik nezatěžovaly. V kvalitativní části výzkumu posuzovaly ženy jako nejčastější symptomy návaly horka, noční pocení, změny nálad, narušený spánek, přibývání na tělesné hmotnosti, psychické a kognitivní změny. Závěr: V rámci studie byla na základě výsledků vytvořena edukační brožura pro ženy, která poskytla ženám informace o problematice klimakteria, o příznacích, o diagnostice, možnostech léčby a režimových opatřeních. Zároveň byl jako součást výzkumného šetření připraven pro ženy edukační program, zaměřený na podrobnější informace, cílené na klimakterické symptomy, na diagnostiku, terapii a na využití režimových opatření, nefarmakologických možností k mírnění klimakterických obtíží. V této oblasti zastává významnou roli porodní asistentka, která by v rámci svých kompetencí měla ženy vést k tomu, aby akceptovaly pozitivní postoje k problematice klimakteria, využívaly získaných znalostí k ovlivnění změn, které s sebou klimakterium přináší.

Životní styl a kvalita života lidí s nadváhou a obezitou

2023-01-01T00:00:00Z

Životní styl a kvalita života lidí s nadváhou a obezitou Šimková, Simona Nadváha a obezita jsou celosvětovým problémem. Onemocnění jsou charakteristická zvýšeným množstvím tukové tkáně v organismu. Důsledky nadbytečné hmotnosti nejsou pouze zdravotní, nadváha a obezita ovlivňují kvalitu života, sociální život, psychiku osob s tímto onemocnění. Základním měřítkem výskytu nadváhy a obezity zůstává většinou Body Mass Index (BMI), který ovšem nemusí správně u všech jedinců posoudit jejich riziko např. pro rozvoj dalších onemocnění, souvisejících s vyšší hmotností. Na rozvoj obezity má vliv mnoho proměnných, mezi nimi genetická predispozice, prostředí, v němž jedinec vyrůstá a žije, stravovací návyky, pohybová aktivita, ale např. i stres apod. Cílem disertační práce bylo zjistit, jaká je kvalita života a životní styl osob s nadváhou a obezitou, porovnat ji s kvalitou života a životním stylem osob s normální tělesnou hmotností a popsat odlišnosti. Pro naplnění cílů byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl realizován pomocí dotazníků a analýzy tělesného složení. Využili jsme kombinace standardizovaného dotazníku kvality života WHOQOL-BREF a dotazníku vlastní konstrukce, který byl zaměřen na životní styl respondentů. Respondenti dále podstoupili analýzu tělesného složení bioimpedančním přístrojem InBody 270. Získaná data byla statisticky hodnocena. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v jednotlivých doménách dotazníku WHOQOL-BREF mezi respondenty s BMI <25 kg/m2 a respondenty s BMI ?25 kg/m2. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly také ve dvou samostatně hodnocených položkách dotazníku. Ve všech doménách i dvou samostatně hodnocených položkách bylo vyšší kvality života dosaženo u respondentů s nižším BMI. Zjistili jsme, že životní styl je závislý na pohlaví (pozitivní, negativní i celkové skóre životního stylu), přičemž ženy měly zdravější životní styl než muži. Negativní skóre životního stylu bylo závislé také na BMI a to inverzně. Věk na dodržování zásad zdravého životního stylu neměl vliv. Zjistili jsme, že osoby s nadváhou a obezitou jsou častěji osoby s nižším dosaženým vzděláním. Byla zjištěna významná souvislost spokojenosti se zdravím (p?0,001) s podílem tělesného tuku, množstvím beztukové tkáně, obvodem pasu, množstvím viscerálního tuku i poměrem obvodu pasu a boků. Vybrané tělesné parametry významně ovlivňovala konzumace alkoholu, pravidelná pohybová aktivita nebo frekvence konzumace cukrovinek a nezdravé stravování. Disertační práce přináší ucelený pohled na problematiku kvality života a životního stylu osob s nadváhou a obezitou. Poukazuje na skutečnost, že zvýšená tělesná hmotnost není jen zdravotním problémem, ale negativně ovlivňuje téměř veškeré aspekty života dotyčných jedinců. Může poukázat na nutnost zvyšovat povědomí o všech důsledcích nadváhy a obezity, nutnost zavádět více preventivních opatření a potřebu komplexního přístupu k osobám s tímto onemocněním. Disertační práce může být užitečná zdravotníkům, ale i dalším osobám, které se v životě nebo při výkonu povolání setkávají s osobami s nadváhou a obezitou.