https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/11 2026-04-04T14:41:41Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49419 Specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči Polesová, Kristýna Dítě není malý dospělý. Od dospělého člověka se liší v anatomických, fyziologických, patofyziologických a metabolických systémech. Specifika se promítají také v přístupu a komunikaci s pacientem. Znalost specifik dětského věku je nezbytnou součástí všech zdravotníků, kteří o pediatrické pacienty pečují. V urgentní péči toto platí dvojnásobně. V České republice se pediatrická péče poskytuje pacientům od narození do 18 let + 364 dní věku. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá anatomickými a fyziologickými odlišnostmi dětského věku a specifiky péče o dětského pacienta. V práci je popsán pediatrický protokol s jeho využitím v praxi, péče o novorozence v přednemocniční neodkladné péči a jsou zde upřesněné postupy výkonů, které jsou nezbytné k zajištění dětského pacienta. Dále jsou v teoretické části zpracované základy farmakologie v neodkladné péči a alternativní cesty pro podání léčiv. Práce se také zabývá problematikou komunikace s pacientem, právy dítěte, imobilizací a transportem dětského pacienta a akutními stavy. V bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním cílem bylo objasnit specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Druhým cílem bylo prozkoumat specifika komunikace v péči o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Třetím cílem bylo zmapovat specifika péče o dětského pacienta z pohledu zdravotnického záchranáře. Empirická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní metodou, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 10 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Výzkum probíhal od března do dubna roku 2023. Získaná data byla zpracována a popsána. V empirické části byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První otázka zkoumala, jaká jsou specifika péče o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum ukázal, že specifika se týkají především v anatomii a fyziologii dítěte, farmakologii, odlišných pomůckách, výkonech a komunikaci. Druhá otázka se zabývala specifiky komunikace v péči o dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči. Všichni informanti shledali v komunikaci s dítětem velké úskalí. Především uváděli důležitost milého přístupu, trpělivosti a směřování komunikace primárně k dětskému pacientovi. Třetí otázka mapovala, jaká jsou specifika péče o dětského pacienta z pohledu zdravotnických záchranářů. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že specifika vnímají především v anatomii a fyziologii dětského těla. Mimo jiné také v přístupu a komunikaci. Zdravotničtí záchranáři vyjádřili strach a obavy z péče o kriticky nemocné dítě. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49418 Použití trombolytik v přednemocniční neodkladné péči Ohnesorg, Adam Tématem této bakalářské práce je využití trombolytik v přednemocniční péči. Teoretická část je věnována anatomii a fyziologii kardiovaskulárního systému. V práci se objevují recentní informace o antikoagulanciích, antiagreganciích a indikacích trombolýzy v přednemocniční péči. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativním šetřením. Byly použity polostrukturované rozhovory. Do výzkumu bylo zapojeno 13 zdravotnických záchranářů z Karlovarského kraje. Cílem výzkumu bylo zjistit míru informovanosti záchranářů o problematice trombolýzy v přednemocniční péči a dále i dále i detekovat praktické a teoretické překážky jejího využití. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2023. Každý informant podstoupil rozhovor dobrovolně. Výsledná data z rozhovorů byla v práci analyzována a kódována. Následně byla data rozdělena do kategorií a podkategorií. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka byla zaměřena na informovanost zdravotnických záchranářů o možnostech použití trombolytik v přednemocniční péči. Druhá výzkumná otázka pojednávala o překážkách použití z pohledu zdravotnického záchranáře. Mezi překážky záchranáři zařadili i malé množství případů, které nasazení trombolytik vyžaduje a z toho plynoucí malou zkušenost lékařů a záchranářů. Hlavní indikací podání trombolytik v přednemocniční péči je náhlá zástava oběhu v důsledku plicní embolie. Vzhledem k dostupnosti kardiocenter není použití trombolýzy při akutním infarktu myokardu prakticky využíváno. Zdravotničtí záchranáři prokázali nepříliš dobrou informovanost o indikacích trombolýzy a rizicích spojených s jejím podáním. Vzhledem k velmi raritnímu podávání trombolýzy v přednemocniční péči je jistě na místě v této problematice provádět pravidelná školení jak záchranářů, tak i lékařů ZZS. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49417 Zvládání péče o pacienty v terminálním stádiu studenty bakalářských programů ošetřovatelství Mašková, Kateřina Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématem zvládání péče o pacienty v terminálním stádiu studenty bakalářských programů ošetřovatelství. Cílem práce bylo zmapovat rozdíly ve zvládání péče o pacienty v terminálním stádiu u studentů v jednotlivých ročnících studia. Na základě zvoleného cíle byla stanovena následující hypotéza: "Existují rozdíly ve zvládání péče o pacienty v terminálním stádiu studenty bakalářských programů ošetřovatelství podle jednotlivých ročníků studia". Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části bakalářské práce se zabýváme samotným tématem paliativní péče, zaměřujeme se na uspokojování potřeb pacientů v terminálním stádiu, dále také na komunikaci s terminálně nemocnými pacienty a jejich rodinami. Dále představujeme i osobnost zdravotnického pracovníka a jeho profesní přípravu na budoucí povolání. V souvislosti s přípravou studentů na péči o pacienty v paliativní péči zmiňujeme témata jako je motivace, supervize, mentorování, koučování, ale i adaptace. Jednou z posledních kapitol v teoretické části je i psychohygiena. Výzkumné šetření probíhalo formou kvantitativního šetření, metodou dotazování, pomocí nestandardizovaného dotazníku. Do výzkumného šetření byly zahrnuty 1., 2., a 3. ročníky bakalářských programů Ošetřovatelství ze tří fakult, a to konkrétně ze Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích, Fakulty zdravotnických studií v Plzni a Fakulty zdravotnických studií v Pardubicích. Pro zhodnocení připravenosti mezi ročníky byl použit test chí kvadrát. Hypotéza byla potvrzena na základě zvolené hladiny významnosti 0,05 (5%). Hladina významnosti v našem výzkumném šetření vyšla 0,10%. Z výzkumného šetření je patrné, že se připravenost studentů liší podle jednotlivých ročníků. Nejpřipraveněji se cítí třetí ročníky, první ročníky svou připravenost hodnotí sebejistěji než druhé ročníky a druhé ročníky jsou si svou připraveností nejméně jistí. Výsledky bakalářské práce lze využít jako informační materiál pro studenty, ale i pro akademické pracovníky. Bakalářská práce poukazuje na to, jak moc je teoretická i praktická příprava studentů na péči o pacienty v terminálním stádiu klíčová. Ve studentech máme budoucí zdravotníky a je stěžejní, aby nedostatečná příprava na jakékoliv svízelné situace potencionální zdravotníky neodradila od budoucího výkonu povolání. Je totiž zřejmé, že je jejich přítomnost, vzhledem k nedostatku zdravotnického personálu v českém zdravotnictví, nezastupitelná. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49416 Hodnocení EKG v přednemocniční péči Grossmann, Matyáš V bakalářské práci se zabýváme problematikou hodnocení elektrokardiografu (dále jen EKG) v přednemocniční péči zdravotnickým záchranářem. Tato práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá definicí zdravotnického záchranáře a jeho kompetencí, přístrojovou technikou a anatomií převodního systému srdečního. Dále popisuje způsoby hodnocení EKG, druhy arytmií a jejich léčbu v přednemocniční péči. Hlavním cílem práce bylo zmapovat schopnosti zdravotnických záchranářů a interpretovat křivky záznamu EKG. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvantitativním výzkumným šetřením provedeným formou nestandardizovaných dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 51 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Výzkum byl uskutečněn v období od března do dubna roku 2023 a účast v něm byla zcela dobrovolná. Získaná data byla následně analyzována a zpracována do grafů, které jsem následně doplnil komentářem. Znalosti v interpretaci křivek EKG byly zmapovány sérií 24 otázek, ve kterých mohli respondenti získat celkem 35 bodů. Vysoké znalosti respondentů dokládá skutečnost, že tři čtvrtiny respondentů dosáhly 80 nebo více procent správných odpovědí. Ve výzkumné části byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že znalosti v interpretaci křivek EKG jsou ovlivněny délkou praxe. Nejvyšší skóre měli respondenti pracující na zdravotnické záchranné službě 0-3 roky (medián 93 %). Nicméně výsledek Kruskalova-Walissova testu neodhalil mezi čtyřmi srovnávanými skupinami žádný statisticky významný rozdíl (p = 0,51). Druhá hypotéza předpokládala, že znalosti v interpretaci křivek EKG jsou ovlivněny typem předchozího pracoviště. V hodnocení a interpretaci EKG byli nejzdatnější respondenti, kteří před nástupem na zdravotnickou záchrannou službu pracovali na oddělení urgentního příjmu (medián 96 %). Ani zde Kruskalův-Walissův test neodhalil mezi čtyřmi srovnávanými skupinami žádný statisticky významný rozdíl (p = 0,31). Získané výsledky práce, mohou posloužit jako zdroj informací k případné realizaci vzdělávacího semináře pro zdravotnické záchranáře. 2023-01-01T00:00:00Z