https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/24 2026-04-24T23:26:27Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48733 Zjišťování potenciálu chemických látek používaných k ochraně proti ultrafialovému záření (UV filtrů) způsobovat anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí Směšná, Tereza Látky používané k ochraně proti UV záření (UV filtry) jsou široce využívány v průmyslu a také v produktech denní potřeby. V mnoha zemích po celém světě bylo zaznamenáno, že se dostávají do vodního prostředí. Přítomnost UV filtrů v povrchových vodách může představovat riziko pro vodní organismy. Cílem této diplomové práce bylo otestovat řadu látek, ze skupiny UV filtrů na anti-progestagenní aktivitu, detekovat tuto aktivitu ve vodním prostředí, detekovat UV filtry ve vodním prostředí a na základě těchto informací vyhodnotit potenciál organických UV filtrů způsobovat anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí. V této diplomové práci bylo testováno 20 organických UV filtrů in vitro biotestem anti-PR-CALUX. V tomto biotestu byly buňky vystaveny čistým látkám (UV filtrům) a referenční látce mifepristonu. Dále byly odebrány bodovým (aktivním) odběrem vzorky z areálové čistírny odpadních vod v Táboře a z povrchových vod (veřejná koupaliště a řeka Lužnice). Vzorky byly extrahovány pomocí extrakce na pevné fázi. Tyto extrakty odpadní a povrchové vody byly testovány na progestagenní a anti-progestagenní aktivitu biotesty (anti-)PR-CALUX a také v nich byla měřena koncentrace UV filtrů hmotnostní spektrometrií. Vzorky byly také testovány na cytotoxicitu testem redukce resazurinu. Anti-progestagenní aktivitu vykazovalo 9 organických UV filtrů, ale v porovnání s referenční látkou byly aktivity vykazované UV filtry řádově nižší. Nejsilnější aktivitu zjištěnou u UV filtrů vykazovaly ethylhexyl methoxycinamát, benzofenon-3 a oktokrylen. Progestagenní aktivita nebyla nalezena na žádné z lokalit. Anti-progestagenní aktivita byla nalezena u 60 % vzorků a naměřené koncentrace se pohybovaly v rozmezí od 2,6 do 4,5 ng/l ekvivalentů mifepristonu. Anti-progestagenní aktivita byla detekována na přítoku odpadní vody na čistírnu, v recipientu řeky Lužnice a na rybochovných rybnících sloužících též jako veřejná koupaliště. Chemickou analýzou bylo identifikováno třináct organických UV filtrů vyskytujících se na testovaných lokalitách. V nejvyšších koncentracích se vyskytovaly UV filtry oktokrylen a ethylhexyl methoxycinamát, zároveň tyto dva UV filtry nejvíce přispěly k celkové anti-progestagenní aktivitě. Na přítoku vody na čistírnu odpadních vod přispěly UV filtry k celkové anti-progestagenní aktivitě ze 49 %. V recipientu řeky Lužnice a veřejných koupališť bylo přispění UV filtrů k této aktivitě velmi malé což značí, že tato aktivita bude způsobována výskytem jiných látek. U rybníků lze předpokládat, že zdrojem těchto látek nebudou čistírny odpadních vod. Další výzkum by měl být zaměřený na detekci dopadu výskytu organických UV filtrů ve vodním prostředí na organismy, ale také na identifikaci látek způsobujících anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48731 Aktivita raka signálního v podmínkách malého toku David, Jaroslav Rak signální je jedním z nejstarších invazních druhů raků v Evropě, jenž na nově invadovaných lokalitách působí ekologické a často i ekonomické škody. Na Křesanovském potoce je možnost průběh jeho invaze a s ní spojených problémů sledovat v reálném čase a provádět tak výzkum těchto procesů. Na toku jsou již šest let prováděny pravidelné eradikační zásahy. Výzkum detailnějších a komplexnějších vlivů těchto aktivit na populaci raků jako celek a případné změny v chování jedinců však nebyl prozatím realizován. Pro získání relevantních dat k tomuto účelu bylo v rámci této diplomové práce použito nahrávání situace v toku v měsíčních cyklech od května do září roku 2021, kdy byly záznamy získávány noc před plánovaným důkladným ručním prolovením toku a noc poté (co do počtu a aktivity pozorovaných raků). Výsledky pozorování neprokázaly, že by odlov změnil celkové dění v toku. Při vysokém počtu odlovených raků to znamená, že oslabená populace raků po odlovu prokázala stejnou celkovou aktivitu, jako populace v kompletním počtu před odlovem (patrně v důsledku zvýšení individuální aktivity v reakci na odlov a rozrušení habitatu). Dále výsledky pozorování podtrhují již dříve předpokládanou nízkou úspěšnost eradikačních snah na dané lokalitě a navíc potvrzují, že pro raky signální do jisté míry příčné překážky v toku nejsou skutečnou bariérou. Zjištěné výsledky pomohou lépe pochopit vliv eradikačních zásahů na populace raků signálních. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první námi prováděný výzkum tohoto charakteru, otevírá tato diplomová práce určitý prostor k úpravě a dalšímu vývoji metodických postupů, ale nastoluje i množství nových otázek, na kterých je třebat dále pracovat. Finálním cílem těchto snah je pak zlepšení managementových zásahů vůči invaznímu raku signálnímu. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48729 Je vysazování rychleného plůdku lipana podhorního vhodným postupem pro podporu tohoto druhu ve volných vodách? Pastejřík, Jan Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti podpory či obnovy populací lipana podhorního v českých tocích. V důsledku působení mnoha negativních faktorů se populace lipana podhorního v našich tocích značně snížily a vysazování uměle odchovaných jedinců se zatím ukázalo jako málo efektivní. Cílem práce bylo posoudit možnost posílení či obnovení populace lipana podhorního v úsecích vybraných toků pomocí vysazení rychleného plůdku odchovaného v podmínkách rybničního chovu. Významný počet zpětně odlovených jedinců ve všech sledovaných lokalitách svědčí o tom, že ryby jsou schopné v novém prostředí přežít a prosperovat. Při zpětných odlovech bylo zjištěno, že vysazené ryby tvořily významný podíl ve společenstvech ryb vyskytujících se v experimentálních úsecích. Ve všech lokalitách bylo prokázáno úspěšné přezimování části vysazených jedinců. Označení rychleného plůdku lipana pomocí koupele v roztoku alizarinu je vhodným postupem efektivního označení velkého množství malých jedinců s možností detekce značek v terénních podmínkách bez nutnosti usmrcovat identifikované jedince. Produkce a vysazování rychleného plůdku lipana podhorního se jeví jako perspektivní postup pro obnovu a podporu jeho populací ve volných vodách. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48730 Vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u kapra obecného Nádaský, Alexandr Cílem této diplomové práce bylo popsat vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u vybraných plemen a meziplemenných kříženců kapra obecného (Cyprinus carpio) a okrasné variety - kapra koi (Cyprinus rubrofuscus). Do experimentu bylo zahrnuto celkem 5 skupin ryb po 9 jedincích. Celkem tedy 45 kusů kapra obecného ve věku jednoho roku. Každá ze skupin představovala jedno ze sledovaných plemen či meziplemenných hybridů. V rámci této diplomové práce byly hematologické parametry stanoveny u jedinců plemene Amurský sazan, syntetická linie maďarských lysců (HSM) a hybridů plemen Ropšinský x Tatajský kapr či Amurský lysec x HSM. Pátou skupinou byli jedinci kapra koi. Odchov ryb probíhal v prostředí akvárií, a poté v laminátových nádržích s recirkulací, kde byly po celou dobu odchovu zajištěny optimální a totožné fyzikálně-chemické parametry vody. Z odebraných vzorků krve bylo provedeno stanovení hodnot RBC, PCV, Hb, MCV, MCH, MCHC WBC, Lk a diferenciálního rozpočtu leukocytů. Na základě stanovených hodnot a výsledků statistického porovnání je patrné, že mezi komparovanými skupinami ryb jsou statisticky významné rozdílnosti v hodnotách RBC, PCV, Hb a WBC. Výhradně se odlišovali jedinci ze skupiny koi a HSM (nižší hodnoty RBC, PCV i Hb) oproti jedincům ze skupin Amurského sazana a meziplemenných hybridů ROP x TAT a HSM x AL. Naopak nejvyšší hodnota WBC byla stanovena u ryb ze skupiny HSM. V rámci leukogramu byly zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení lymfocytů a metamyelocytů a v rámci absolutních hodnot jednotlivých typů bílých krvinek byla významná rozdílnost stanovena pouze u lymfocytů. I přestože byly ryby odchovávány v průběhu celého experimentu v obdobných podmínkách, nelze úplně vyloučit skutečnost, že určitou měrou mohlo dojít působením, byť velice nepatrných změn a faktorů (rozdíl v tělesné aktivitě nebo proudění vody v chovné nádrži, stres způsobený přítomností dalších jedinců apod.) k sekundárnímu ovlivnění některých ichtyohematologických parametrů. 2023-01-01T00:00:00Z