https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/34 2026-04-24T23:26:27Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48480 Rozdílná hlediska při práci s tištěnou učebnicí a I-učebnicí ve vybraných kapitolách matematiky v terciálním vzdělávání Vocetková, Klára Český edukační trh v primárním a sekundárním vzdělávání disponuje pestrou nabídkou tištěných učebnic, ke kterým v posledních letech přibývají I-učebnice, v menší míře také hybridní učebnice. Žáci a studenti mohou tak procvičovat velké množství příkladů a vytvořit si dostatečné matematické základy ke zvládnutí terciálního vzdělávání. Výukové materiály pro terciální vzdělávání již nakladatelství hromadně nevydávají a studentům doporučují materiály k osvojování učiva zpravidla samotní vyučující. Někteří vyučující předkládají studentům různé sbírky úloh k procvičování, jiní využívají nabídek digitálních výukových portálů. Málokdy je ale studentům nabídnuta alternativa dle uplatnění zásady individuálního přístupu při výběru média, která je v námi realizovaném výzkumu zohledněna. Disertační práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a empirickou. V teoretické části práce jsou shrnuta teoretická východiska. Kromě definice a výzkumu učebnic je podrobněji popsána problematika týkající se funkčně strukturální analýzy učebnic a vytvořena kategorizace matematického textu. Speciální kapitola je věnována terciálnímu vzdělávání, specifikům matematického textu a didaktickým zásadám v kontextu s výběrem učebnic. V empirické části práce je popsána metodologie realizovaného výzkumu, který navazuje na výsledky proběhlých výzkumů ve variabilních podmínkách. Hlavním cílem výzkumu disertační práce je zjistit rozdílná hlediska při práci s tištěnou učebnicí a I-učebnicí v matematice v terciálním vzdělávání. Hlavními sledovanými hledisky jsou počet použitých nápověd potřebných k vyřešení úloh, chybovost při řešení úloh a čas potřebný k vyřešení úloh. Další otázky směřují do problematiky preferencí výběru učebnice a využitelnosti interaktivních prvků v nových médiích. Posledním porovnávaným hlediskem je výsledné hodnocení studentů ve vztahu k výběru média. Respondenty výzkumu jsou studenti druhé části základního kurzu inženýrské matematiky na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kterým bylo pro účely testování zadáno několik sad úloh k osvojování učiva. Testové otázky byly vybrány na základě specifikační tabulky a splňovaly požadavky na validitu, reliabilitu, praktičnost, obtížnost a citlivost. Splněním vlastností dobrého měření tak mohly být hlavní a vedlejší výzkumné otázky, ke kterým byly na základě teorie formulované hypotézy, kvantitativně zpracovány a formulované hypotézy verifikovány. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48478 Nevhodné chování učitele Hynek, Jan Hlavním tématem práce je explorace fenoménu nevhodného chování učitelů. Úvodní teoretická báze se věnuje operacionalizaci pojmu nevhodného chování učitele, klasifikaci a základním teoriím, které se tomuto konceptu věnují. Výzkumná část se opírala o pilotní výzkum, který probíhal pomocí otevřených rozhovorů s 12 učiteli, a kde výsledky ukázaly na klasifikaci projevů nevhodného chování, kde nejčetnější kategorií bylo ponižování žáků, jejich označování za hloupé nebo neschopné a další psychické poškozování, a zneužívání moci. V návaznosti na výsledky pilotáže byl vytvořen dotazník o 30 položkách, který se zaměřil na zjištění četnosti projevů nevhodného chování. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 376 studentů, kteří hodnotili nevhodné chování učitele, se kterým se setkali na základní a střední škole. Ukazuje se, že nejčastější nevhodné chování je spojeno s konceptem zneužívání moci a nelegální chování, jako sexuální obtěžování nebo krádeže, je spíše ojedinělé. Dále proběhl kvalitativní výzkum pomocí metody zakotvené teorie a nástroje situační analýzy, který si vzal za cíl explorovat celkový průběh nevhodného chování. Následující rozbor 79 případů nevhodného chování učitele ukázal na specifické body v procesu tohoto chování a definoval šestibodový procesuální model, který ukazuje chybějící kontext a zahrnuje krom projevů i další komponenty a účastníky. Procesuální model nevhodného chování učitele může sloužit k lepšímu pochopení a přesnějšímu pohledu na celkový proces, ve kterém nevhodné chování postupuje. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48479 Badatelsky orientovaná výuka robotiky Klofáč, Patrik Nově pojatá informatika zaměřená na rozvíjení informatického myšlení žáků hledá nová témata a nové moderní metody výuky podporující aktivního žáka. Ve školním prostředí se robotika jeví jako vhodné vzdělávací téma pro rozvíjení informatických dovedností, kompetencí a informatického myšlení. Práce s roboty nebude přínosná, pokud metody její výuky budou s pasivním žákem, transmisivní a instruktážní. Z těchto důvodů je třeba hledat nové metody a jednou z možných je badatelsky orientovaná výuka. Obecně téma badatelsky orientované výuky v informatice a též v robotice je prakticky neprobádané, není zřejmé, co si pod takovou výukou představit. Proto je výzkum zaměřen na vedení výuky základů robotiky badatelsky orientovanými úlohami. Cílem výzkumu bylo vytvořit badatelsky orientované úkoly do hodin robotiky a zjistit, zda badatelsky orientovaná výuka robotiky přispívá k rozvoji informatického myšlení žáků druhého stupně základních škol v těchto třech složkách algoritmizace, abstrakce a evaluace. Práce se opírá o kvalitativní výzkum využívající metodu akčního výzkumu. Sběr dat byl zajišťován pomocí rozhovorů s učiteli, pozorováním a natáčením žáků při práci a žákovských dotazníků. Výsledky výzkumu poskytly zajímavý a důležitý náhled jak na strukturu tvorby badatelských úloh robotiky, tak na východiska, jak takové úlohy vylepšovat a na jaké aspekty si ve výuce dávat pozor. Zjištěné poznatky mohou přispět k rozvoji výuky informatiky. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48477 Rodičovství v kontextu vývojové dysfázie - zkušenosti a prožívání rodičů v souvislosti s obtížemi dítěte Habrdová, Kateřina Disertační práce se zabývá psychosociálními vlivy vývojové dysfázie na život rodičů a potažmo rodiny dětí s vývojovou dysfázií, tj. na kvalitu jejich života. Teoretická část práce sestává ze šesti kapitol, ve kterých je představen současný pohled na poruchy vývoje řeči, jejich diagnostiku a terapii, podrobně je popsán systém péče o dítě s narušeným vývojem řeči (vývojovou dysfázií) v ČR a dále shrnuta problematika rodičovství v souvislosti s řečovým handicapem dítěte. Cílem empirické části bylo zmapovat zátěže, které vznikají v životě rodičů dětí s vývojovou dysfázií v důsledku obtíží dítěte, identifikovat oblasti života, ve kterých se projevují, charakterizovat efektivní poskytování podpory rodičům těchto dětí a popsat jejich důsledky na rodičovské kompetence, prožívání a zvládání. V praktické části byla využita kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor tvořilo 25 rodičů (6 otců a 19 matek) ze 20 rodin, podmínkou zařazení do výzkumu byla odborně potvrzená vývojová dysfázie (resp. narušený vývoj řeči v předvýzkumu) alespoň u jednoho dítěte v rodině. Věk dětí se pohyboval mezi 3 a 13 lety, školní a předškolní děti byly zastoupeny přibližně rovnoměrně. S rodiči byly vedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. Součástí výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce charakterizující respondenta a mapující rodinné prostředí, dále někteří rodiče zpracovávali heslovitý zážitkový deník. Data získaná v rozhovorech byla s pomocí analýzy v programu atlas.ti zpracována a přetvořena do podoby zakotvené teorie. Výzkum ukázal na komplexnost zátěží vznikajících v důsledku vývojové dysfázie dítěte v životě rodiče a rodiny. Zátěž rodičů je ve většině aspektů srovnatelná se zátěží vznikající v důsledku těžších handicapů, její charakter se však dynamicky mění s věkem a vývojem stavu dítěte. V předškolním věku převažují zátěže související s řešením řečových obtíží dítěte a aspekty každodenní péče o dítě. Ve školním věku pak dominuje otázka školní úspěšnosti, socializace dítěte a rozvoje specifických poruch učení a chování. Dále výzkum ukázal na zásadní roli poskytování podpory těmto rodičům jako prevence selhávání péče o dítě s vývojovou dysfázií. Byly identifikovány 4 typy poskytování podpory podle odbornosti a osobního kontaktu poskytujícího s podporovaným. Jako intervenující proměnné se projevily odbornost a osvěta, individuální charakteristiky poskytujícího a systém, ve kterém k poskytování dochází. Jako hlavní charakteristiky poskytování efektivní podpory se ukázaly zaměření, časovost, dostupnost a komunikace. Důsledky poskytování podpory na rodičovské zvládání nasvědčují důležitosti kombinace různých typů využívané podpory a dynamiky kompetencí rodičů na jedné a poskytovatelů podpory na druhé straně. V rodičovských strategiích bylo pojmenováno 5 typů strategií podle aktivity rodiče a vlivu podpory. 2023-01-01T00:00:00Z