https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/38 2026-04-24T23:26:27Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49050 Studium genetické diverzity kolonií Pectinatella magnifica (Leidy,1851) Moravcová, Vendula Pectinatella magnifica je sladkovodním organismem ze skupiny mechovců, žijícím v prostředí oligotrofních a mezotrofních vod, ve kterých teplota během roku dosahuje 20°C. Poprvé byla nalezena a popsána Josephem Leidym v oblasti Philadelphie roku 1851. Ačkoliv je původním místem výskytu Severní Amerika, v současné době je známá jako invazní organismus i na dalších kontinentech. Zástupci druhu Pectinatella magnifica žijí v koloniích o charakteristickém kulovitém tvaru, díky němuž je snadno rozpoznatelná a identifikovatelná. Tyto kulovité kolonie jsou pokryty společenstvem zooidů, které produkují gelovitou hmotu vyplňující samotný útvar kolonie. Rozmnožování mechovců je záležitostí sexuální i asexuální, kdy nepohlavní rozmnožování převažuje nad pohlavním. Produktem nepohlavního rozmnožování jsou vnitřní pupeny, tzv. statoblasty, opatřené háčky, díky kterým se mohou přichytit na jakýkoliv podklad, což umožňuje snadnou distribuci i na velké vzdálenosti skrze jinak obtížný terén. Ačkoliv se jedná o starobylou skupinu s převahou nepohlavního, tudíž klonálního, rozmnožování, pohlavní rozmnožování hraje významnou úlohu pro udržení genetické variability a adaptaci novým podmínkám. Disertační práce je zaměřena na stanovení genetické diverzity kolonií odebraných na území jižních Čech a přilehlého okolí za použití technik molekulárních biologie. Pro zpracování genetických analýz byly použity dvě molekulární techniky, a to AFLP (Amplified Fragment Lenght Polymorphism) a ISSR (Inter Simple Sequence Repeat). Obě tyto techniky využívají univerzální primery za účelem stanovení podobnosti mezi jednotlivými organismy. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49047 Vliv přírodních podmínek na výskyt a pohyb volně žijící zvěře a úspěšnosti vyhodnocení jejich detekce různými pracovními metodami Polenský, Jakub Tato práce si kladla za cíl stanovit vliv podmínek v krajině na výskyt a pohyb volně žijící zvěře a vyhodnotit úspěšnosti detekce výskytu zvěře různými pracovními metodami, se zvláštním zaměřením na srnčí zvěř. Srnčí zvěř je naší původní zvěří a dnes patří k naší nejrozšířenější zvěři spárkaté. Celé řešení disertační práce vedlo k navržení nejoptimálnějšího způsobu vyhledávání zvěře na zemědělských pozemcích před senosečí pomocí bezpilotní UAV technologie s termokamerou. Pro dosažení cíle práce bylo provedeno několik dílčích kroků, které se zabývaly především problematikou porovnání způsobů detekce srnčí zvěře v porostech pícnin (pozemní průzkum versus využití UAV technologie) a problematikou návratu zvěře zpět do porostů po jejich vyplašení, respektive vynesení. Dalšími dílčími analýzami bylo vyhodnocení účinnosti alternativních způsobů plašení zvěře z porostů různými typy plašičů a zhodnocení výskytu zvěře na pozemcích s ohledem na umístění tzv. orientačních bodů. Z řešení disertační práce vyplynul návrh metodického návodu pro optimalizaci vyhledávání srnčí zvěře na pozemcích pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49048 Kryptosporidie a kryptosporidióza synantropně žijících hlodavců Ježková, Jana Zástupci rodu Cryptosporidium (Apicomplexa) parazitují v tělech poikilotermních i homoiotermních obratlovců včetně člověka. Jedná se o jednohostitelské, jednobuněčné a epicelulární parazity. Zatímco kryptosporidiím lidí a hospodářských zvířat byla věnována celá řada studií, výzkum na dalších obratlovcích včetně synantropních hlodavců zaostává. Znalosti o biologických vlastnostech jednotlivých druhů a genotypů jsou ve většině případů nedostatečné nebo zcela chybějící. Do současné doby bylo popsáno 51 platných druhů kryptosporidií a byly detekovány nižší stovky genotypů, o kterých neexistuje dostatečné množství údajů, aby bylo možné je považovat za platné druhy. Tato disertační práce výrazně rozšiřuje znalosti o kryptosporidiích specifických pro synantropní hlodavce, zaměřuje se na jejich výskyt a diverzitu v rámci tří čeledí a 12 rodů, hostitelskou a orgánovou specifitu, morfologii vývojových stádií, patogenitu a jejich přenos. Mimo jiné, výsledky získané v této práci přispěly k popisu pěti druhů a 14 genotypů specifických pro synantropní hlodavce. 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49049 Mykotoxikologická kvalita ovsa Pejsarová, Hana Cílem práce bylo porovnat 10 odrůd ovsa, pěstovaných v letech 2009 až 2012 na pokusném pozemku Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, z hlediska mykotoxikologické kvality a jednotlivých faktorů, které na ni působí (ročník, předplodina). Byla sledována přítomnost houbových patogenů, obzvláště Fusarium sp. a hladina vybraných mykotoxinů (HT-2 a T-2 toxinu, deoxynivalenolu, nivalenolu a D3G) u 4 odrůd nahého a 6 odrůd pluchatého ovsa. Porovnávána byla citlivost jednotlivých odrůd k napadení, hladina jednotlivých mykotoxinů v zrnu, růstové charakteristiky ovsa hodnocené v průběhu vegetace a parametry technologické kvality. 2023-01-01T00:00:00Z