https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/16 Mon, 13 Apr 2026 06:55:09 GMT 2026-04-13T06:55:09Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48749 Dynamika společenstva makrozoobentosu podhorského toku s početnou populací raka signálního. Šťastná, Hana Zhodnocení stavu makrozoobentosu na lokalitě Křesanovského potaka nad městem Vimperk, ve kterém se vyskytuje početná populace v evropě nepůvodního raka signálního. Vzorkování probíhalo v roce 2020. Byl proveden odběru makrozoobentosu. Následně v laboratoři byla provedena jeho determinace a zjišťování početnosti a biomasy. Ze získaných dat se následné vytvořily statistické analýzy pomocí hydrobiologických indexů. V analýzách se vzájemně porovnávaly dva úseky toku, které se lišily v některých parametrech Sun, 01 Jan 2023 00:00:00 GMT https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48749 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48750 Migrace jeseterovitých ryb - přehledová studie Gerža, Lukáš Přehledová studie Migrace jeseterovitých ryb se ve své úvodní části zaměřuje na seznámení se s migrací ryb jako takovou, na systematické rozdělení migrací a hlavní faktory, které migraci ovlivňují. Podobně jako u jiných migrujících ryb představuje pro jesetery největší hrozbu ztráta přirozených stanovišť a neprostupnost vodních toků. V dnešní době je kladen velký důraz na ochranu jeseterů a neopomenutelnou součástí jsou záchranné projekty, které jsou buď globálního nebo oblastního rozsahu. Ty jsou mimo jiné vlajkovou lodí za zlepšením situace, co se překonávání příčných překážek týče, tím dochází ke zdokonalování, obnově a stavbě nových funkčních rybích přechodů, kterými se tato studie okrajově také zabývá. Pro správné navržení a funkčnost rybích přechodů je potřeba znát jak biologii, tak ekologii jeseterovitých ryb, které jsou v této práci detailně popsány. Tato studie obsahuje obecné informace o charakteristice čeledi Jeseterovití a zaměřuje se na dva rody spadající do této čeledi, kterými jsou jeseteři a vyzy. Velkou část celé práce tvoří výběr jedenácti druhů jeseterů, u kterých je popsána reprodukční migrace, požadavky na výtěrová stanoviště a jsou zde zaznamenány také konkrétní místa (trdliště), kde se jeseteři v historii, či v dnešní době stále přirozeně reprodukují. Sun, 01 Jan 2023 00:00:00 GMT https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48750 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48748 Horizontální proudění vody v malých rybnících Šťastná, Tereza Tato bakalářská práce se zabývala prouděním v malých rybnících (konkrétně v rybníku Dehtář nedaleko obce Žabovřesky) se zaměřením na horizontální proudění. Jejím cílem bylo provedení terénních měření pohybu vody při hladině (pomocí námi vyvinutých zařízení vybavených GPS přístroji) za různých atmosférických podmínek a z výsledků stanovit rychlost proudění vody u hladiny v reálných podmínkách. Pro měření byly použity přístroje GPSMAP 78s, GPSMAP 60CSx a telefony MOTOROLA s aplikací GPS Logger vložené do vyvážených PVC trubek. Dalším cílem bylo vytvořit zjednodušený 3D model rybníku a pomocí programu Ansys simulovat proudění v jeho hlubších vrstvách. Výsledkem terénního měření byly proudnice znázorňující směr proudění pro svrchní vrstvu vody. Při rychlosti větru 1-3 ms-1 za mlhavého a zataženého počasí, byla zjištěná rychlost proudění přibližně 0,025 ms-1. Při velmi nízké rychlosti větru 0-1 ms-1 za mlhavého počasí, byla rychlost proudění 0,0083 ms-1. Za proměnlivých podmínek, kdy hladina byla nejdříve mírně zamrzlá, ale následně roztála a začal foukat silnější vítr z jiného směru, byla výsledná rychlost proudění nejdříve 0,025 ms-1 (při rychlosti větru 0,7-1 ms-1) a později 0,0375 ms-1 (při větru o rychlosti 2-3 ms-1). Výsledkem modelování v programu Ansys byly simulace proudění v zjednodušených rybnících dvou tvarů (jeden s nakloněným dnem, hloubkou 0,5-4 m a zaoblenými rohy a druhý se stálou hloubkou 2 m a s prohlubní (lovištěm) o celkové hloubce 4 m a se zaoblenými třemi rohy) při různých rychlostech (0,5; 1; 2; 4; 8 a 16 ms-1) a třech nebo čtyřech směrech větru. Obecně simulace ukázaly, že rychlost proudění roste s rychlostí větru, kdy převládající rychlost proudění byla pro všechny simulace zhruba 3 % rychlosti větru. Zároveň s hloubkou rychlost proudění klesá a voda se míchala přibližně do 95 % hloubky (do 3,8 m). Simulace také ukázaly tvorbu vírů, zde se voda pohybovala nejrychleji v místech, kde se víry dotýkaly okraje rybníku, ale v jejich středu se často tvořila místa s velmi nízkými rychlostmi proudění a relativně dlouhou dobou zdržení vody (od sedmi hodin po šest dnů). Výsledky terénních měření a simulací v této bakalářské práci mohou přispět k pochopení procesů (například vlivu míchání vody na obsah kyslíku, planktonu a živin v různých místech) probíhajících v rybníku Dehtář. Mohou tak být základem pro následné mapování jeho cirkulačních vzorců, které mohou mít vliv na vznik a vývoj kyslíkových deficitů a na koncentrování přirozené potravy a živin v některých částech rybníku. Čímž mohou pomoci při určování vhodnosti míst například pro krmení ryb nebo pro odběr vzorků a mít tak pozitivní vliv na zlepšení hospodaření na tomto rybníku. Sun, 01 Jan 2023 00:00:00 GMT https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48748 2023-01-01T00:00:00Z https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48747 Potrava násady kapra (Cyprinus carpio L.) v rybnících - analýza obsahu zažívadel. Sýkora, Ondřej Cílem této bakalářské práce bylo komplexní zhodnocení potravy násady kapra obecného v rybničním polointenzivním chovu, od stádia násady kapra (K2) do stádia tržního kapra (Kt). Sledovalo se, do jaké míry využívá kapr přirozenou a předkládanou potravu a zda se její složení mění v průběhu sezóny. Samotný experiment byl součástí rozsáhlého projektu GAČR (Živiny z ryb nebo výživa pro ryby: Odhalování skrytého rizika znečištění a zadržování živin v rybnících skrze nutriční bioenergetiku ryb), který probíhal v areálu pokusnictví VÚRH Vodňany. Experiment studia potravy probíhal na třech rybnících (0,16 ha), které byly po ponechání na suchu pomalu napuštěny od poloviny dubna pro rozvoj přirozené potravy. Následně bylo dne 26.4.2022 nasazeno 150 ks násady kapra obecného (337 ? 57 g) a 35 ks candáta obecného (S. lucioperca L.; 14,5 ? 38,8 g), kvůli zamezení rozvoje nežádoucích druhů ryb. Odchov kapra trval 162 dní, kdy se během této doby přibližně jednou za měsíc sledovala potrava kapra za využití metody proplachu zažívadel dle Fainy (1975). Z každého rybníka, v každém termínu, byl odebrán obsah zažívadel vždy ze čtyř kaprů. U takto získaných vzorků bylo patrné, že potrava kapra má jist vývoj. Na počátku sezóny byla rozmanitost potravy vysoká. Nejvíce početně zastoupenou složku potravy tvořili zástupci zooplanktonu po celou dobu experimentu. Uvážíme-li však velikost potravních organismů, tak podstatnou roli v potravě kapra hrál na počátku sezóny právě zoobentos, tvořený především larvami pakomárů (Chironomidae). S postupem sezóny se počet jedinců zoobentosu snižoval, v potravě rostl počet planktonních organismů, které představovaly z většiny planktonní perloočky (Cladocera) a klanonožci (Copepoda). Tyto dvě skupiny organismů měly i největší frekvenci výskytu a početnost v zažívadlech za celou dobu experimentu. S postupem sezóny se kromě zvyšujícího se výskytu planktonních organismů zvětšoval i podíl obilí v potravě kaprů. Sun, 01 Jan 2023 00:00:00 GMT https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48747 2023-01-01T00:00:00Z