<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" version="2.0">
<channel>
<title>Zdravotně sociální fakulta</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/45757</link>
<description/>
<pubDate>Wed, 03 Jun 2026 13:03:19 GMT</pubDate>
<dc:date>2026-06-03T13:03:19Z</dc:date>
<item>
<title>SOCIÁLNÍ KOMPETENCE U GENERACE 65+: EMPIRICKÁ ANALÝZA A IMPLIKACE PRO CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49480</link>
<description>SOCIÁLNÍ KOMPETENCE U GENERACE 65+: EMPIRICKÁ ANALÝZA A IMPLIKACE PRO CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Procházka, Miroslav; Vítečková, Miluše; Brabcová, Iva; Hellerová, Věra; Bártlová, Sylva; Michálková, Helena; Šubrt, Tomáš; Sissak, Jiří
Příspěvek analyzuje subjektivně vnímanou obtížnost zvládání sociálních situací jako indikátor sociálních kompetencí u obyvatel Jihočeského kraje ve věku 65+ v kontextu celoživotního učení a aktivního stárnutí. Prezentované výsledky vychází z kvantitativního šetření (N = 403) realizovaného standardizovaným rozhovorem, které je dílčí součástí projektu  TA ČR Podpora a rozvoj finanční, digitální, sociální a zdravotní gramotnosti u populace 65+ (TQ01000591). Sociální kompetence byly operacionalizovány jako soubor 14 situačních položek zachycujících subjektivně vnímanou obtížnost zvládání konkrétních sociálních situací, hodnocených na pětibodové škále. Analýza využila frekvenční přehledy, střední hodnoty a testy statistické významnosti vztahů mezi hodnocením položek a vybranými sociodemografickými charakteristikami. Výsledky ukazují, že hodnocení těchto situací je diferencováno především podle vzdělání a rodinného stavu, méně podle věku, pohlaví a přítomnosti dětí. Za nejobtížnější byly označeny situace spojené s mezikulturním porozuměním, emoční otevřeností a přátelským chováním v konfliktních situacích. Specifickým zjištěním je vysoký podíl odpovědí „těžko posoudit” u části položek, který může signalizovat limitovanou míru sebereflexe některých respondentů. Nelze však vyloučit ani alternativní interpretace, jako je odlišné porozumění položkám nebo vyšší kognitivní náročnost jejich posouzení. Závěrem jsou formulovány implikace pro cílené programy dalšího vzdělávání seniorů, zejména pro skupiny s nižším vzděláním a pro ovdovělé osoby, přičemž tato doporučení vycházejí z identifikovaných souvislostí doložených výzkumným šetřením.
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49480</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Přílohy habilitační práce Transkulturní ošetřovatelství v České republice: kvalitativně–kvantitativní studie zkušeností a postojů</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49479</link>
<description>Přílohy habilitační práce Transkulturní ošetřovatelství v České republice: kvalitativně–kvantitativní studie zkušeností a postojů
Hellerová, Věra
dotazníky, kontingenční tabulky a simulační scénáře
</description>
<pubDate>Fri, 10 Apr 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/49479</guid>
<dc:date>2026-04-10T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Social Competence in the 65+ Population</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47547</link>
<description>Social Competence in the 65+ Population
Vítečková, Miluše; Procházka, Miroslav; Kamanová, Lenka
This paper examines social competence in the 65+ population based on a qualitative study involving 25 participants aged 65 and older. The research defines social competence as the ability to initiate and maintain meaningful social interactions. The study is part of a broader project Support and development of financial, digital, social, and health literacy among the 65+ population (TAČR, TQ01000591). Through in-depth interviews, the study identified areas of social competence deficits. Participants described challenging situations in their social interactions, recognizing their own limitations and describing how they try to address them when dealing with people or institutions. Many expressed feelings of feelings of resignation or submission in demanding social contexts. The most common social barriers included shyness, low assertiveness, fear of rejection or criticism, and, in some cases, overly aggressive responses. These behaviors often stem from a lack of support or targeted educational opportunities. The findings suggest that older adults face specific social challenges that may impede their daily activities and overall well-being. The identified barriers offer valuable insights for developing educational programs aimed at strengthening social competence among older adults.
</description>
<pubDate>Wed, 01 Jan 2025 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/47547</guid>
<dc:date>2025-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
</channel>
</rss>
