<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" version="2.0">
<channel>
<title>Přírodovědecká fakulta</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/7</link>
<description/>
<pubDate>Thu, 09 Apr 2026 07:07:35 GMT</pubDate>
<dc:date>2026-04-09T07:07:35Z</dc:date>
<item>
<title>Fytoplankton tří velkých rybníků CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: Máchovo jezero, Břehyňský rybník a Novozámecký rybník</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/870</link>
<description>Fytoplankton tří velkých rybníků CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: Máchovo jezero, Břehyňský rybník a Novozámecký rybník
null, null; Lepšová-Skácelová, Olga
Výsledky ročního sledování dynamiky fytoplanktonu na třech největších rybnících Máchova kraje potvrzují opodstatněnost regulace rybářského obhospodařování v rámci plánů péče o rybniční lokality (Břehyňský rybník), snahy o podchycení zdrojů znečištění (Máchovo jezero) a nutnost budoucího řešení zátěže v sedimentech Novozámeckého rybníka. Na Máchově jezeře a Břehyni vysoké abundance dané zejména sinicemi s pikoplanktonními buňkami a minimum sinic vodních květů, což byl v případě Máchova jezera posun k lepšímu stavu oproti době před cca 10 lety před aplikací srážedel. Bodový odběr z letošního léta (2020) však optimistickou prognózu zpochybňuje: převládnutí drobných sinic Planktolyngbya limnetica v obrovské mase je problémem pro rekreanty i rybí obsádku pro silný vegetační zákal i potenciální toxicitu. Naopak na Novozámeckém rybníce bylo oproti stavu před 20 lety zaznamenáno silné zhoršení stavu (masívní vodní květ po dobu 3–4 měsíců). Vysoký počet zjištěných druhů fytoplanktonu oproti jiným rybničním lokalitám v České republice je dán specifickými podmínkami prostředí (rybníky na písčitohlinitém podloží, primárně oligotrofní nebo dystrofní, se současným přechodem do mezotrofie, eutrofie až hypertrofie. Prvky všech stupňů úživnosti se zde na relativně malém území setkávají a přispívají k druhové bohatosti fytoplanktonu jako jednoho ze zdrojů celkové biodiverzity.
</description>
<pubDate>Wed, 01 Jan 2020 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/870</guid>
<dc:date>2020-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Cievnaté rastliny zaznamenané v záujmovom území Floristického kurzu Ružomberok 2015</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/869</link>
<description>Cievnaté rastliny zaznamenané v záujmovom území Floristického kurzu Ružomberok 2015
Dítě, Daniel; Kochjarová, Edita; Eliáš, Pavol; Grulich, Vít; Hodálová, Iva; Hrouda, Lubomír; Kaplan, Zdeněk; Kliment, Ján; Kochjarová, Judita; Koutecký, Petr; Lippl, Leoš; Májeková, Jana; Mereďa, Pavol; Slezák, Michal; Štech, Milan; Trávníček, Bohumil; Ujházy, Karol; Valachovič, Milan
Článek shrnuje výsledky letního floristického kurzu konaného během července 2015 v okolí Ružomberoku. Článek obsahuje seznam 345 navštívených lokalit a 1105 zaznamenaných druhů cévnatých rostlin.
</description>
<pubDate>Wed, 01 Jan 2020 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/869</guid>
<dc:date>2020-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Vaccinium microcarpum – erster zytometrisch gesicherter Nachweis für Deutschland</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/867</link>
<description>Vaccinium microcarpum – erster zytometrisch gesicherter Nachweis für Deutschland
Diewald, Wolfgang; Štech, Milan; Straubinger, Cornelia
Das Vorkommen von Vaccinium microcarpum (Turcz. ex Rupr.) Schmalh., der Kleinfrüchtigen Moosbeere, gilt in Bayern (vgl. LIPPERT &amp; MEIEROTT 2018) und ganz Deutschland (WIẞKIRCHEN &amp; HAEUPLER 1998) als nicht gesichert oder wird in jüngerer Zeit sogar als Falschangabe eingestuft.Im Rahmen des Projektes „Flora des Böhmerwaldes“ (gefördert durch den EFRE, Ziel ETZ Freistaat Bayern – Tschechische Republik 2014–2020, INTEREG V, Projekt-Nr. 216; vgl. FLORA DES BÖHMERWALDES 2020) bot sich die Gelegenheit, die Ploidiestufe von Vaccinium-Proben mittels Durchflusszytometrie zu bestimmen.Die durchflusszytometrische Analyse an der Südböhmischen Universität in České Budějovice (instrument CyFlow Space, Sysmex-Partec, DAPI staining, standard Bellis perennis) ergab diploide (2n = 24) und hexaploide (2n = 72) Vertreter der Artengruppe im Zwieselten Filz. Mit dem Nachweis diploider Pflanzen ist die Angabe von Vaccinium microcarpum aus KAULE (1973) bestätigt und für den Zwieselten Filz (Abb. 1, 2) und damit auch erstmals für Deutschland zytometrisch gesichert.
</description>
<pubDate>Wed, 01 Jan 2020 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/867</guid>
<dc:date>2020-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Výsledky algologického průzkumu v tekoucích vodách CHKO Kokořínsko-Máchův kraj</title>
<link>https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/866</link>
<description>Výsledky algologického průzkumu v tekoucích vodách CHKO Kokořínsko-Máchův kraj
Kaštovský, Jan; Hauer, Tomáš; Bešta, Tomáš
Článek shrnuje výsledky algologického průzkumu v tekoucích vodách CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.
</description>
<pubDate>Wed, 01 Jan 2020 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/866</guid>
<dc:date>2020-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
</channel>
</rss>
