Hodnocení sekvestračního potenciálu vegetace/porostů rekultivovaných výsypek metodami DPZ

Abstract

Práce si klade za cíl zhodnocení a mapování množství uhlíku alokovaného v nadzemní biomase dřevin a organominerálním půdním horizontu na plochách, které vznikly jako úložiště hlušiny po povrchové těžbě hnědého uhlí v oblasti Sokolovské uhelné pánve. Pro dosažení tohoto cíle jsou kombinována data získaná z pozemních měření, laboratorních analýz odebraných vzorků a data leteckého dálkového průzkumu, jmenovitě hyperspektrální data pro oblast viditelného a blízkého infračerveného záření a data leteckého laserového skenování. Vyhodnocení dat je založeno na digitální analýze obrazu, GIS modelování a multivariačních statistických metodách. Výsledky ukazují, že v rámci celého zájmového území (209 ha) je v nadzemní biomase porostů vzniklých cílenou rekultivací a spontánní sukcesí vázáno 7,6 tis. tun uhlíku a v půdním A horizontu pod porosty, v závislosti na metodě výpočtu, 8,1 až 12,2 tis. tun uhlíku. V rámci testovaných hypotéz byl prokázán 1/ statisticky významný negativní vztah (p < 0,01) mezi svažitostí terénu a množstvím půdního uhlíku, přičemž vyšší vliv se projevil pro skupinu listnatých porostů; 2/ statisticky významný rozdíl (p < 0,05) v množství v půdě vázaného uhlíku pod skupinami listnatých a jehličnatých druhů i pod třídami druhů, nejvyšší pro olše (Alnus sp.) a borovice (Pinus sp.); 3/ statisticky významný vztah (p < 0,05) mezi množstvím uhlíku vázaného v půdě a v nadzemní biomase pro skupinu jehličnatých dřevin a třídu spontánní sukcese.