Legenda o svatém Janu Nepomuckém

Abstract

Při čtení svatojánské legendy se seznamujeme s typickými znaky hagiografie. Ta v době baroka zažívala jeden z vrcholů své existence, který byl spojen se snahou českého barokního katolicismu přesvědčit lid o tom, že kacířství je znakem špatného národa a tudíž je důležité, upevnit víru, a to jakýmikoliv prostředky. Tomuto záměru přesně odpovídaly legendy, které vypovídaly o životě a sblížení s Bohem u příkladných křesťanů. Zároveň plnily funkci spojit náboženské autority s prostým lidem. Proto byly legendy zasazeny do prostoru, který byl všem známý. Bylo nutné zdokonalit obrázek křesťana, který svým příkladným životem prošel jako zkouškou, za níž mu byl odměnou vstup do nebe. Nebylo však rozhodující ukázat osobu svatou, či blahořečenou. Důležitý byl odkaz správného křesťana. To splňuje i legenda sv. Jana Nepomuckého, jako někoho, kdo za cenu života udržel zpovědní tajemství. Postupným odhalováním pravdy o svatojánské legendě jsme dospěli k závěru, že je tento text záměrně upraven, aby odpovídal funkci své doby. Legenda provázena několikerým vystoupením zázraku jen utvrzuje obecně platné mínění o výkladu legendy. Odborné studie zabývající se postavou Johánka z Pomuku potvrdily fakta, která popírají realistický pohled na svatojánskou legendu. Jeho trýznivá muka; pravý den, kdy Johánek zemřel, či jaká byla příčina světcovi smrti. V práci bylo nutné zhodnotit dobový kontext spolu s několika významnými osobami v životě sv. Jana Nepomuckého. V pozadí nezůstává ani dlouhé období cesty ke svatosti. Pikle, které se děly v moci církevní i světské. Doba však vyžadovala své. Bylo nutné obrátit lid k víře v Boha, který umí pomáhat, ale zároveň i krutě trestat. Svatojánská legenda byla sice výdobytkem své doby, ale i dnes ukazuje pohled na církevní svět. Lidská krutost světské moci k tomuto závěru nakonec sama pomáhá. Lidé jsou spoutáni svou vírou a svou pravdou, jsou však zároveň slepí k ostatním skutečnostem. Pravdou zůstává, že se Jan Nepomucký stal obětním beránkem vysoké moci, na kterou žádný obyčejný smrtelník nedosáhne. Každý, kdo má moc, stává se jejím otrokem a krutými způsoby využívá její síly. Stejně tak, jako král Václav IV. I když se zápisem do knihy ukázalo ještě několik dalších možností příčiny Johánkovi smrti, díky vědeckým analýzám dosáhla tato záležitost k pravdě. Nic však nemění na tom, že Jan Nepomucký byl mučedníkem, kterému bylo Bohem dáno, aby trpěl za vinny ostatních hříšníků. Nebyl sice zpovědníkem královy manželky, ale byl zbožným člověkem, který se ocitl v nepravou chvíli na nesprávném místě. Při zkoumání svatojánské legendy jsme vycházeli z díla Bohuslava Balbína a Václava Hájka z Libočan, neboť právě oni jsou velmi výraznými literáty, kteří se podíleli na vytvoření dvou Janů z Nepomuku.