Filozof proti duchu doby. Bohumír Janát v souvislostech života a díla

Abstract

Bakalářská práce se zabývá křesťanským filosofem a myslitelem Bohumírem Janátem. Na základě studia archívních pramenů v podobě dokumentů a korespondence z osobní pozůstalosti a archivu Libri prohibiti přibližuje nejen curriculum vitae tohoto filosofa a mluvčího Charty 77, ale také dějinné události druhé poloviny 20. století. Studie je doplněna metodou orální historie. V rámci rozhovorů byli osloveni narátoři z okruhu rodinného, studijního, pracovního a z okruhu pražského disentu, kteří přispěli svými vzpomínkami a svědectvími. Bohumír Janát se narodil v Táboře 7. listopadu roku 1949. Vystudoval humanitní větev táborského gymnázium a následně na to v letech 1968 ? 1973 pokračoval ve studiích filosofie a psychologie na Filosofické fakultě UK v Praze. Zde ho výrazně ovlivnil filosof Jan Patočka. Roku 1975 nastoupil místo vědeckého aspiranta na Psychologickém ústavu Československé akademie věd. Smrt Jana Patočky ho přivedla do řad Charty 77. Následkem toho byl propuštěn z Psychologického ústavu a až do roku 1989 pracoval v různých dělnických profesích. Věnoval se překladatelské činnosti (překládal Johna S. Dunne, Michaela Novaka, etc.) a publikoval své filosofické úvahy v samizdatových sbornících a exilovém tisku. Od 2.1.1988 do 2.1.1989 se stal jedním z mluvčích Charty 77 spolu s Milošem Hájkem a Stanislavem Devátým. V srpnu roku 1988 napsal otevřený dopis tehdejšímu americkému prezidentovi Ronaldu Reaganovi, ve kterém vyjádřil poděkování českého národa za projevenou solidaritu ke dvacátému výročí sovětské okupace. Po sametové revoluci byl rehabilitován a vrátil se do Psychologického ústavu ČSAV. Veřejně přednášel a publikoval, na stránkách Listů se stal kritikem polistopadového vývoje. Jako jeden z menšiny mluvčích nesouhlasil se zrušením Charty, ke kterému došlo na základě jejího posledního dokumentu č.9/1992. Ústředním motivem jeho filosofických esejů je metafyzické rozhodnutí pro volbu vlastního osudu, morální apel v podobě transcendentní vertikály, která je ve své podstatě neoddělitelná od naší konečnosti. Bohumír Janát zemřel předčasně o první adventní neděli 29. listopadu roku 1998 ve věku 49 let. O rok později mu vyšla kniha filosofických esejů pod názvem ?Myslet proti duchu doby?.