| dc.contributor.advisor | Beran, Jan | |
| dc.contributor.author | Zerzánková, Veronika | |
| dc.date.accessioned | 2023-03-07T12:17:00Z | |
| dc.date.available | 2023-03-07T12:17:00Z | |
| dc.date.issued | 2019 | |
| dc.date.submitted | 2019-04-15 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/41655 | |
| dc.description.abstract | V diplomové práci byl zpracován literární přehled o reprodukčních vlastnostech holštýnského skotu a vlivech ovlivňujících reprodukční ukazatele skotu. Jedním z cílů bylo u vybrané skupiny dojnic ze sledovaného stáda skotu vyhodnotit vliv vybraných faktorů na reprodukční ukazatele. Data byla zpracována a vytříděna podle úrovně užitkovosti za laktaci, úrovně denního nádoje, pořadí laktace a věku při prvním otelení. Dále byla zpracována data v rámci použitých býků. Dalším cílem diplomové práce bylo získání dat v rámci vyřazených krav. U vyřazených krav byl zjištěn věk, pořadí laktace, příčina vyřazení a celoživotní užitkovost.
Data pro zpracování diplomové práce byla získána ze sestav kontroly užitkovosti a databáze plemenic ve vybraném podniku s chovem holštýnského skotu. Byly hodnoceny dojnice, které zabřezly během roku 2017 a 2018. Za rok 2017 bylo hodnoceno 190 dojnic a za rok 2018 bylo hodnoceno 229 dojnic. Celkově tedy bylo hodnoceno 419 krav. U těchto dojnic byla ze zootechnické evidence získána data o inseminačním indexu, inseminačním intervalu, březosti po 1. inseminaci, servis periodě a mezidobí. Do hodnocení vyřazených dojnic bylo zařazeno 339 dojnic, které byly vyřazené v roce 2017 a v roce 2018.
Při hodnocení použitých býků byla uvedena data o počtu použitých býků a dále popis systému výběru býku pro inseminaci.
Při hodnocení úrovně mléčné užitkovosti za laktaci na reprodukční ukazatele byl prokázán statisticky významný (p0,05) vztah mezi úrovní užitkovosti a délkou servis periody a dále byl prokázán vliv na hodnotu inseminačního indexu. Průkazně (p0,05) nejnižší hodnoty servis periody a inseminačního indexu byly detekovány u dojnic s užitkovostí do 6 999 kg. Naproti tomu, nejvyšší hodnoty servis periody a inseminačního indexu byly zaznamenány u dojnic s užitkovostí nad 9 000 kg (p0,05).
Dále byl hodnocen vliv úrovně denního nádoje na reprodukční ukazatele. Z výsledků vyplývá, že s rostoucím denním nádojem roste i hodnota servis periody. Průkazně (p0,05) nejnižší hodnoty servis periody měly plemenice, které dosahovaly denního nádoje do 24,99 kg, a naopak nejvyšší hodnoty servis periody dosahovaly dojnice, které měly průměrný denní nádoj nad 30 kg.
Při hodnocení pořadí laktace na reprodukční ukazatele nebyl prokázán žádný statisticky významný vliv (p0,05).
Dále při hodnocení věku při 1. otelení nebyl detekován žádný statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými skupinami dojnic (p0,05).
Posledním z ukazatelů reprodukce bylo hodnoceno zabřezávání po 1. inseminaci. Pro jednotlivé skupiny rozdělené podle úrovně užitkovosti, úrovně denního nádoje, pořadí laktace a věku při prvním otelení byl vypočítán procentuální podíl krav, které zabřezly po 1. inseminaci. Průměrně tato hodnota dosahovala 36,28 %. | cze |
| dc.format | 61 s. (81968 znaků | |
| dc.format | 61 s. (81968 znaků | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | Holštýnský skot; dojnice; reprodukce; plodnost; reprodukční ukazatele | cze |
| dc.subject | Holstein Friesian cattle; dairy cattle; reproduction; fertility; reproduction indices | eng |
| dc.title | Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele dojnic ve vybraném chovu | cze |
| dc.title.alternative | Factors influencing reproduction indicators of dairy cows in selected breeding | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 50377 | |
| dc.description.abstract-translated | This thesis provides an overview of the literature on reproduction attributes of the Holstein Friesian cattle and its influence on the cattle reproductive indices. One of the goals was to evaluate the influence of selected factors on the reproduction indices for a pre-selected group of dairy cattles. The data has been processed and sorted by the lactation production levels, daily production, order of lactation and the age of the first calving. The data about the used bulls has been processed as well. Another goal of the thesis was acquisition of the data about excluded cows. For the excluded cows, the age, order of lactation, reason for exclusion and life-long production have been recorded.
The data for the thesis have been obtained from the production control records and database of breeds in the selected Holstein cattle breeding. The dairy cattles, which got in calf during the years 2017 and 2018 have been evaluated. In particular, for 2017 and 2018, the evaluation was carried out on 190 and 229 dairy cattles respectively, which makes the total of 419 evaluated cows. For those dairy cows, the insemination index data, insemination interval, gestation after first insemination, service period and gestation period has been recovered from the zootechnical register. The evaluation of excluded dairy cows contained 339 dairy cows, which have been excluded during years 2017 and 2018.
For the evaluation of the used bulls, the total count and description of how the bull for insemination have been selected is provided.
Evaluation the influence of level of lactation production on the reproduction indices has shown a significant (p0,05) statistical relation between production levels and duration of the service period. It has also been proven that this has an influence on the insemination index levels. The lowest values (p0,05) of service period and insemination index have been detected for dairy cattles with production up to 6 999 kg. On the other hand, the highest values of service period and insemination index have been recorded for the dairy cattles with production up to 9 000 kg (p0,05).
The influence of daily dairy production levels on the reproduction indices have been evaluated as well. It can be clearly seen from the results that as the daily dairy production increases, the service period increases as well. The lowest values (p0,05) of the service period was recorded for breeds, who had the daily production levels up
to 24.99 kg. Opposed to that, the highest values of service period have been recorded for dairy cattles with average daily milk production over 30 kg.
The evaluation of order of lactation on the reproduction indices did not show any significant statistical results (p0,05).
Furthermore, during the evaluation of first calving, no statistically significant differences have been shown (p0,05).
Last reproduction index we have evaluated was gestation after the first insemination. The groups were divided by the production levels, daily milk production, order of lactation and age of the first calving. For each group, the percentage of cattles that got in calf after first insemination has been computed. On average, this value was 36.28%. | eng |
| dc.date.accepted | 2019-06-13 | |
| dc.description.department | Fakulta zemědělská a technologická | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Zootechnika | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Fakulta zemědělská a technologická | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ing. | |
| dc.thesis.degree-program | Zootechnika | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
