Pohavarijní a současná expoziční situace v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury - aspekty komunikace rizik nízkých dávek

Abstract

Tato diplomová práce řeší pohavarijní a současnou expoziční situaci v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury a zaměřuje se i na aspekty komunikace rizik tzv. nízkých dávek. Vyhodnocení probíhalo na základě rešerší a sběru informací a dat ze zdrojů jak už knižních, či elektronických. Výsledky poukazují na sled úkonů, které prefektura Fukušima a IAEA vykonávaly, a jak tyto úkony byly úspěšné. Cílem této diplomové práce je vytvořit přehledné porovnání monitorování v pohavarijní situaci v oblastech Fukušimské prefektury s dosaženým stavem po náročné dekontaminaci a remediaci životního prostředí. Také jsem rozvedla porovnání hodnot monitorovaných veličin při současné radiační situaci ve Fukušimské prefektuře s hodnotami v ČR, které jsou dostupné díky aplikaci MONRAS. Nemalou součástí je zhodnocení způsobu komunikace s obyvateli Fukušimy před evakuací a také po evakuaci, kdy byla obyvatelná část po procesu dekontaminace a vláda tak usilovala, a stále usiluje, o návrat obyvatel do těchto dekontaminovaných oblastí. Dále jsem se zaměřila na to, jak byl pojat přístup k optimalizaci radiační ochrany ve Fukušimě, jak tento princip interpretujeme v ČR a jak lze přispět k dostatečné informovanosti obyvatelstva ve smyslu informovanosti, pochopení principu limitování a optimalizace radiační ochrany v případě vzniku jaderné havárie. Za tímto účelem byla zpracována informativní brožura, která je vytvořená pomocí online editoru Canva Pro. Tato brožura je tedy praktickým výstupem této diplomové práce. Dekontaminační práce můžeme považovat za úspěšné, na základě faktu, že naměřený obsah cesia v životním prostředí se podařilo razantně snížit, negativním aspektem je vznik velkého množství radioaktivního odpadu. Dávkový příkon v ovzduší je již srovnatelný s celým světem a jeho pozadím. Proto se obyvatelé nemusí bát se vrátit do svých domovů.