Transkulturální rysy, pravidla a kulturní vzory při umírání a smrti vybraných minorit na území České republiky

Abstract

Cílem předkládané práce bylo zjistit a zpracovat specifika transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů při umírání a smrti u vybraných minorit na území České republiky ve vztahu k ošetřovatelské péči, dále bylo snahou zjistit zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím a zjistit možnosti využití koncepčního modelu ošetřovatelského posuzování Joyce Newman Giger a Ruth Elaine Davidhizar a koncepčního modelu kulturních kompetencí Larry D. Purnell v problematice transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů při umírání a smrti u vybraných minorit na území České republiky. Stanovených cílů bylo dosaženo na základě kombinace kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod, které byly součástí výzkumného šetření realizovaného za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity (GAJU) v Českých Budějovicích v rámci týmového grantového projektu, který nese název ?Využití koncepčních modelů v klinické a komunitní praxi?, č. 048/2015/S. V první části výzkumu byl technikou polostrukturovaného rozhovoru realizován předvýzkum s 50 informanty, vždy s 10 zástupci vyznavačů judaismu, křesťanství, buddhismu, islámu a ateismu. Hlavním cílem předvýzkumu bylo zjistit stěžejní údaje pro zodpovězení výzkumných otázek a pro tvorbu dotazníku vlastní konstrukce, který sloužil spolu se standardizovaným dotazníkem Revidovaný profil postoje ke smrti ? DAP-R (The Death Attitudes Profile ? Revised) ke kompletaci kvantitativních dat, které analyzovaly výsledky 1 700 respondentů. Výsledky předvýzkumu se staly podkladem návrhu ošetřovatelské dokumentace, která byla v rámci další fáze kvalitativního výzkumu ověřována prostřednictvím interview v ohniskové skupině, tzv. focus group, kterého se zúčastnilo 35 sester z klinické a komunitní praxe. Na základě výsledků uskutečněného předvýzkumu bylo zjištěno, že péče o umírajícího a mrtvého stojí na tradičních hodnotách lidského života. Informátoři totiž od sester vyžadují 7 ctností v podobě pokory, štědrosti, přejícnosti, mírumilovnosti, cudnosti, střídmosti a činorodosti, obohacenými respektováním lidské důstojnosti, láskou, empatií a porozuměním. Z kvantitativního výzkumu bylo zjištěno, že existuje statisticky významný rozdíl v transkulturálních rysech, pravidlech a kulturních vzorech v období umírání a smrti v závislosti na náboženském vyznání či osobním přesvědčení, ve kterém hraje důležitou roli i míra subjektivní identifikace s náboženským vyznáním či osobním přesvědčením. Z výsledků šetření je zřejmé, že detabuizace umírání a smrti, stejně tak kontakt s umírajícím člověkem a se zemřelým, významnou měrou napomáhá ke smíření se s vlastní smrtelností. Výsledky dále poukázaly na přítomnost menšího strachu ze smrti u žen oproti mužům, což lze konstatovat i na základě výsledků dotazníku DAP-R, z kterých je patrné, že existuje statisticky významný rozdíl ve vítaném přijetí smrti v závislosti na pohlaví. Vstřícné přijetí ke smrti náleží více osobám věřícím, než nevěřím. Zdá se, že focus group se sestrami odhalil absenci kulturních kompetencí, které mohou významnou měrou ovlivnit kvalitu života umírajících osob a jejich rodin. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů u vybraných minorit na území České republiky. Na základě analýzy dat byla vytvořena ošetřovatelská anamnéza, která může být vhodným nástrojem pro kontinuální zvyšování kvality poskytované péče. S ohledem na výše zmíněné, je práce přínosná jak pro rozšíření teoretické základny oboru ošetřovatelství, tak i pro klinickou a komunitní praxi.