Kvalita života pacientů s arytmií

Abstract

Cílem předložené práce je zmapovat vliv srdeční arytmie na kvalitu života pacientů a možnosti využití koncepčního modelu Imogene Kingové do ošetřovatelské péče u pacienta s arytmií. Naplnění stanovených cílů bylo dosaženo na základě empirického šetření, které bylo zpracováno kombinací kvantitativních a kvalitativních výzkumných technik. První část výzkumu byla realizována kvantitativní metodou sběru dat pomocí dotazníkového šetření, které mělo za cíl mapovat kvalitu života pacientů se srdeční arytmií, druhá část výzkumu byla realizována kvalitativní metodou sběru dat formou rozhovoru. K vyhodnocení dotazníkového šetření bylo využito 127 validních dotazníků, pro kvalitativní šetření bylo vedeno 20 rozhovorů s pacienty se srdeční arytmií. Na základě kvalitativního šetření bylo zjištěno, že nejvýznamnějším průvodním znakem arytmie je rychlé nebo nepravidelné bušení srdce, které provází slabost a neklid a úzkost. Pacienti jsou po dobu trvání arytmie nejvíce limitováni ve fyzickém výkonu. Při sledování vztahu mezi délkou trvání arytmie a jejím dopadem na zdravotní stav a kvalitu života pacientem, nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, tzn., že délka trvání arytmie v daném výběrovém souboru nemá dopad na celkový zdravotní stav a kvalitu života měřenou dotazníky řady ASTA. Dále byl sledován vztah neklidu (úzkosti) k vybraným ukazatelům (vykonávat pracovní nebo studijní povinnosti, schopnost soustředit se a schopnost vykonávat fyzickou aktivitu). Zde byly prokázány statisticky významné rozdíly. Kvalitativní šetření vhodným způsobem doplnilo kvantitativní data. Kvalita života dotazovaných byla sledována v souladu s koncepčním rámcem ošetřovatelského modelu Imogene Kingové a výpovědi informantů byly řazeny dle systémového členění modelu - osobnostní systém, interpersonální systém a sociální systém. Z výpovědí informantů vyplynulo, že nejvíce negativně vnímaným projevem srdeční arytmie je palpitace, která v nich vyvolává neklid, úzkost a strach a způsobuje problémy se spánkem, snižuje jejich fyzickou aktivitu. Naproti tomu omezení, která musí v souvislosti se srdeční arytmií přijmout, jsou pouze dočasná a nelimitují je v interpersonálních a sociálních vztazích. Práce přináší ucelený pohled na problematiku kvality života pacientů s arytmií, kdy arytmie není pouze onemocněním, které může ohrozit život pacienta, ale ovlivní i jeho psychickou a sociální stránku. Významný podíl na úspěšné spolupráci lékaře a pacienta v léčbě srdečních arytmií hraje sestra, která empatickým přístupem a vhodnou komunikací získá důvěru pacienta v naplnění společného cíle - uzdravení se a udržení kvality jeho života. Využitím koncepčního modelu v ošetřovatelství, konkrétně při ošetřování pacienta s arytmií, lze zajistit poskytování individualizované ošetřovatelské péče a tím přispět ke zvýšení kvality poskytované péče a spokojenosti pacienta.