Obraz města Českých Budějovic v historiografických narativních pramenech raného novověku

Abstract

Předkládaná práce se věnuje studiu dějepisných vyprávěcích pramenů Českých Budějovic z období raného novověku. Bádání je zasazeno do evropského kontextu. Především v německy mluvících zemích vznikla již řada podnětných studií, z nichž je možné čerpat náměty a srovnání. Metodologicky je práce zaměřena na výzkum historicko-antropologických otázek, čímž by mohl být odhalen myšlenkový svět měšťanů raného novověku. Základ disertační práce však tvoří kodikologický rozbor vnějších a vnitřních znaků rukopisů a jejich komparace. Po uvedení jednotlivých pramenů včetně životopisů písařů s přesahem do 19. století, je představen rovněž badatelský zájem o tyto prameny až do současnosti. Zásadní je stanovení typů pramenů, v nichž je možné nalézt kronikářské či pamětní záznamy, a určení forem jejich dochování. Důraz je kladen také na autory a motivace, které je vedly k tvorbě kronikářských děl. Záměrem analýzy tematických okruhů záznamů a jejich vzájemnou komparací je zjistit, zda městské historiografické narativní prameny vytvářely městskou identitu a formovaly obraz města. Hlavní přínos práce spočívá v prohloubení studia historiografických narativních pramenů měst a ve výzkumu myšlení a jednání raně novověkých městských obyvatel. Práce se zabývá také srovnáním s ostatními významnými centry městského kronikářství v období 16. až 18. století a zkoumá vliv dějinných událostí a umělecko-kulturních směrů na podobu těchto pramenů. Součástí předkládané práce je soupis narativních pramenů k dějinám Českých Budějovic z raně novověkého období, který může sloužit k lepší orientaci v uvedené problematice a mohl by podnítit další výzkum o dějinách města.