| dc.contributor.author | Neugebauer, Jan | |
| dc.date.accessioned | 2024-03-12T12:03:38Z | |
| dc.date.available | 2024-03-12T12:03:38Z | |
| dc.date.issued | 2021 | |
| dc.date.submitted | 2021-07-23 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/45483 | |
| dc.description.abstract | Tělesné znevýhodnění je velmi diskutabilní téma z pohledu terminologie,variability i specifik péče. V souvislosti s touto problematikou nahlížíme na celý koncept v rámci analýzy a uspokojování aktuálních potřeb, které se výrazně odlišují v závislosti na druhu, míře a reverzibilitě znevýhodnění. Obecné potřeby bývají stálé, avšak u těchto pacientů bývá výrazněji ovlivněno spektrum potřeb, které se v souvislosti se znevýhodněním modifikovali, nebo které nově vznikli. Pro pečlivou analýzu lze využit hodnotící a měřící nástroje, zaměřující se na problematickou oblast (např. soběstačnost či
rizikové faktory) nebo komplexně na míru znevýhodnění. V České republice jsou aktuálně evidovány pouze nástroje specificky hodnotící každou oblast separovaně.Implementace komplexního nástroje by mohla přispět ke zlepšení péče o pacienty s tělesným znevýhodněním v klinické praxi. Cílem disertační práce bylo analyzovat dostupné hodnotící a měřící nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním v ošetřovatelství, zmapovat
poskytovanou péči o tyto pacienty a analyzovat problematické situace, které jsou u pacientů s tělesným znevýhodněním v průběhu hospitalizace přítomny.Pro zpracování práce byl využit mix metod za použití techniky dotazníkového šetření a metody Focus groups. Dotazníkové šetření probíhalo u dvou skupin označené jako A a B. Výzkumný soubor A měl reprezentativní charakter a byl tvořen sestrami z celé České republiky. Výzkumný soubor B byl tvořen pacienty s tělesným znevýhodněním. V rámci sběru dat byly konstruovány dva odlišné dotazníky ? nestandardizovaný pro výzkumný soubor A se zaměřením na využití hodnotících nástrojů, práci s výsledky, doporučení pro praxi a pojetí konceptu tělesného znevýhodnění;a kombinaci standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0 obohaceného o nestandardizovaný blok otázek pro výzkumný soubor B, zaměřující se na pojetí vlastního
těla a koncepci kvality života. V klinické praxi se používání obecné standardizované nástroje, zejména pro hodnocení rizika pádu (Conley scale a Morse Fall Scale), hodnocení rizika vzniku dekubitů (Braden scale a Norton scale) a hodnocení soběstačnosti (Barthel test, test instrumentálních všedních činností). V rámci aktivního vyhledávání specifických potřeb sestry také hodnotí oblast aktivity, motivace, mobility a výživy. Oblast sexuality a
spirituality není v klinické praxi adekvátně hodnocena a sestry uvádí, že tato témata jsou stále tabuizována a považují za vhodnější alternativu, aby tyto domény zajišťovali jiní specialisté. Pro oblast hodnocení by ve své praxi přivítaly jak nástroje pro hodnocení rizika vzniku dekubitů ? Waterlow Scale, Knoll Scale nebo Shannon Scale; nástroje pro hodnocení rizika pádu ? Morse Fall Scale, Conley Scale nebo Tinetti scale; nástroje pro hodnocení soběstačnosti ? Barthel test, test instrumentálních všedních činností. U pacientů s tělesným znevýhodněním je aktuálně nejvíce problematickou doménou inkontinence moče, bolest a psychická oblast se zaměřením na sebeúctu a pocit bezpečí a jistoty. Sestry by pro využití v klinické praxi rády uvítaly komplexnější nástroj pro hodnocení problematiky tělesného znevýhodnění a pro tuto oblast by přivítaly i edukační kurzy, které jim pomohou této problematice více porozumět. V klinické praxi se používají standardizované i nestandardizované nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním. Mnoho ze standardizovaných nástrojů by respondenti uvítali ve své praxi a je doporučují pro využití v celé České republice.
Pacienti s tělesným znevýhodněním velmi často trpí rizikem vzniku dekubitů, pádů, rozvojem infekcí, psychickými obtížemi a bolestí. Jako doporučení pro praxi souhlasíme s implementací standardizovaných nástrojů do klinické praxe. Nástroj WHODAS 2.0 je vhodně nastaven pro analyzování úrovně znevýhodnění a poukazuje na znevýhodněné oblasti. Dále může sestře pochopit náročnost onemocnění a dopadů zdravotních komplikací na psychickou i fyzickou stránku, která znemožňuje vykonávat standardní práci. | cze |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | Tělesné znevýhodnění | cze |
| dc.subject | hodnotící nástroje | cze |
| dc.subject | měřící nástroje | cze |
| dc.subject | hodnocení v ošetřovatelství | cze |
| dc.subject | WHODAS 2.0 | cze |
| dc.subject | Physical disabilities | eng |
| dc.subject | measuring tools | eng |
| dc.subject | evaluating tools | eng |
| dc.subject | assessment in nursing | eng |
| dc.subject | WHODAS 2.0 | eng |
| dc.title | Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním | cze |
| dc.title.alternative | Use of Evaluating and Measuring Tools for Assess Needs in People with Physical Disabilities | eng |
| dc.type | disertační práce | cze |
| dc.identifier.stag | 66087 | |
| dc.description.abstract-translated | Physical disadvantage is a debatable topic regarding terminology,variability,and specifics of care.In connection with this issue,we look at the whole
concept in analyzing and satisfying current needs,which differ significantly depending on the type,extent, and reversibility of disadvantage.General needs tend to be constant,but in these patients,the spectrum of needs that have been modified or newly created in connection with the disadvantage is more significantly affected. For careful analysis, the nurses can use the evaluation and measurement tools,focusing on the problematic area(e.g., self-sufficiency or risk factors) or comprehensively on the level of disadvantage.Nurses in the Czech Republic use only instruments specifically evaluating each area separately.Implementing a comprehensive tool could contribute to the improvement of care for patients with physical disabilities in clinical practice.The dissertation aimed to analyze the available evaluation and measurement tools for evaluating patients with physical disabilities in nursing, map the care provided for these patients,and analyze problematic situations present in patients with physical disabilities during hospitalization.We use a mix of methods to process the work using the questionnaire survey technique and the Focus groups method. We create the questionnaire survey for
two groups marked as A and B. Research group A had a representative character and consisted of nurses from all over the Czech Republic.Research group B consisted of patients with physical disabilities.Within the data collection, we create two different questionnaires - non-standardized for research set A with a focus on using evaluation tools,work with results,recommendations for practice,and the concept of physical disabilities.We also create a combination of a WHODAS 2.0 and further information focusing on the concept of own body and the quality of life for research set B.In clinical practice, the use of a general standardized tool,especially for fall risk assessment (Conley scale and Morse Fall Scale),pressure ulcer risk assessment (Braden
scale and Norton scale),and self-sufficiency assessment (Barthel test,routine instrumental test).As part of the active search for the specific needs of the nurse, she also evaluates the area of activity,motivation, mobility,and nutrition.Respondents do not evaluate sexuality and spirituality adequately in clinical practice,and nurses state that these topics are still taboo and consider it a more suitable alternative for these domains to be provided by other specialists.For the field of assessment, they would welcome in their practice both tools for assessing the risk of pressure ulcers - Waterlow Scale,Knoll Scale or Shannon Scale;fall risk assessment tools - Morse Fall Scale,Conley Scale or Tinetti scale;tools for self-sufficiency evaluation - Barthel test, a test of everyday instrumental activities.In patients with physical disabilities,the most problematic domains currently are urinary incontinence,pain,and the psychological area,focusing on self-esteem and a sense of security and safety.Nurses would like to welcome a more comprehensive tool for assessing the issue of physical disadvantage for use in clinical practice,and they would also welcome educational courses in this area,which will help them understand this issue better.In clinical practice,respondents use standardized and non-standardized tools to evaluate patients with physical disabilities.The respondents would welcome many of the standardized tools in their practice and recommend them for use throughout the Czech Republic.Patients with physical disabilities often suffer from the risk of pressure ulcers,falls,the development of infections,mental health problems,and pain.As a recommendation for practice,we agree with the implementation of standardized tools into clinical practice.WHODAS 2.0 is well-suited for analyzing the level of disadvantage and points to disadvantaged areas.Furthermore,the nurse | eng |
| dc.date.accepted | 2021-10-20 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Ošetřovatelství | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
| dc.thesis.degree-program | Ošetřovatelství | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Botíková, Andrea | |
| dc.contributor.referee | Jarošová, Darja | |
