Kvalita péče v ošetřování nehojících se ran (ve wound managementu)

Abstract

Úvod: Kvalitní péče o pacienty s nehojícími se ranami vyžaduje systematický přístup, který by měl zahrnovat kompletní posouzení rány a objektivní popis hodnocení rány. Cíl: Cílem bylo posoudit, jakým způsobem jsou hodnoceny a dokumentovány nehojící se rány v klinické praxi u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb (PZS) a poskytovatelů sociální péče (PSP) v České republice (ČR). Ověřit, zda je v klinické praxi u vybraných poskytovatelů k dispozici Klinický algoritmus pro hodnocení nehojící se rány a zda je využíván. Metodika: Využit byl smíšený design výzkumu. První výzkumnou metodou byla průřezová retrospektivní studie - obsahová analýza dokumentace nehojících se ran u poskytovatelů zdravotních služeb a sociální péče. K vyhodnocení informací získaných obsahovou analýzou dat byly využity statistické metody jednostupňového a dvoustupňového třídění, přičemž byly stanoveny prostřednictvím členění absolutní a relativní četnosti. Provedena byla identifikace potenciálních skupin s výpočtem matice podobností na základě Gowerovy metriky s následnou aplikaci hierarchického, aglomerativního, shlukovacího algoritmu. K vyhodnocení informací získaných dotazníkovou studií bylo využito jednostupňové a dvoustupňové třídění dat. Dvoustupňové třídění bylo provedeno za účelem posouzení nezávislosti mezi vybranými dvojicemi otázek s využitím odpovídajících testů dle charakteru získaných dat (chí kvadrát test, Fisherova přesného testu, Kruskal-Wallis test s následným párovým srovnáním) na hladině významnosti ? = 0,05. Výsledky: Průzkum byl proveden celkem u 16 PZS a PSP (3 fakultní poskytovatelé zdravotních služeb, 5 nefakultních poskytovatelů zdravotních služeb, 4 poskytovatelé sociální péče a 4 ambulantní poskytovatelé zdravotních služeb) ze 4 krajů ČR. Analyzováno bylo 331 zdravotnických dokumentací pacientů s nehojící se ránou. Celkový počet analyzovaných dotazníků byl 565. Výsledná data průřezové retrospektivní studie realizované u 14 PZS a PSP lze rozdělit do tří separovaných shluků, přičemž nejvyšší kvalitu hodnocení ran vykazovala ošetřovatelská dokumentace konzultantek pro hojení ran, ve které bylo ověřeno nejčastější používání objektivních testů a nejvyšší počet hodnocených parametrů. Využívání Klinického algoritmu bylo potvrzeno pouze u nefakultních poskytovatelů zdravotních služeb. Častější využívání Klinického algoritmu bylo ověřeno v případě, že byla přítomna konzultantka pro hojení ran (p <0,001; chí kvadrát test). Z výsledných dat dotazníkové studie realizované v 11 PZS a PSP bylo ověřeno, že statisticky významné rozdíly v procesu dokumentování ran byly nejčastěji prokázány mezi fakultními a nefakultními poskytovateli zdravotních služeb (p <0,05; chí kvadrát test). Respondenti pracující u fakultních PZS hodnotili jako významnější položky: typ, etiologie, lokalizace a velikost rány, popis spodiny rány, kontinuum infekce v ráně, hodnocení kvality granulace, zápach rány a komorbidity. Závěr: Ověřeno bylo, že proces hodnocení parametrů nehojící se rány je velmi nesourodý. U posuzovaných poskytovatelů péče není v klinické praxi řádně dodržován a akceptován Klinického algoritmu pro posuzování stavu nehojících se ran. Ověřili jsme, že přítomnost konzultantky pro hojení ran souvisí s častějším používáním objektivních škál k hodnocení ran při dokumentování stavu rány a péče o ni. Práce má vzdělávací, informativní a pragmatický charakter.