| dc.contributor.advisor | Trávníček, Jiří | |
| dc.contributor.author | Fedrová, Stanislava | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-25T14:02:26Z | |
| dc.date.available | 2021-11-25T14:02:26Z | |
| dc.date.issued | 2012 | |
| dc.date.submitted | 2012-06-29 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/7984 | |
| dc.description.abstract | Předkládaná disertační práce se soustředí na realizace tradičního antického žánru ekfráze (specifické formy deskripce vizuálního díla) v moderní literatuře. Jednotlivé interpretační úhly pohledu představuje na vybraných textech české poezie a prózy ? Jaroslava Vrchlického, Julia Zeyera, Jiřího Karáska ze Lvovic, Aloise Jiráska, Jaroslava Durycha, Jaroslava Marii, Františka Langera, Bohumila Hrabala, Miloše Urbana). V metodologickém zaměření se práce ukotvuje především v teorii intermediality a jejím pojmovém aparátu (Werner Wolf, Irina Rajewská), využívá též některé podněty teorie umění či vizuálních studií (např. distinkce gaze ? glance Normana Brysona). Práce nejprve nastiňuje kontext dějin ekfráze jako rétorické kategorie a žánru, dosavadní bádání a vyrovnává se s problémem definice ekfráze jako verbální reprezentace vizuální reprezentace. Dále se zamýšlí nad rozlišováním actual ? notional ekphrases (John Hollander) z hlediska literární vědy a využívá též kategorie piktoriálního modelu (Tamar Yacobiová). V další kapitole se zamýšlí nad rolí pozorovatele v ekfrastických textech, a to jednak z hlediska jeho postavení ve fikčním světě (např. pozorovatel, který je postavou fikčního světa příběhu, ale promítá se zároveň do ?fikčního světa obrazu?), jednak při rozlišování modů popisu a interpretace. Pojmenovává jednotlivé ekfrastické postupy a gesta, například: Jak se může akt vnímání, pozorování vizuální reprezentace propisovat do strukturace její verbální reprezentace. Jak se statický popis dynamizuje rozehráním do události a zapojením do vyprávění, a to nejen do mikrostruktury situace, ale i makrostruktury celku textu. Jaká je role a funkce ekfrastické pasáže v rámci celku textu ? ekfráze nemusí být jen pauzou ve vyprávění, kterou lze snadno eliminovat. A konečně jak může verbální médium svými vlastními prostředky imitovat či simulovat mediálně specifické techniky vlastní jinému uměleckému druhu. | cze |
| dc.format | 156 s. | |
| dc.format | 156 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | ekfráze | cze |
| dc.subject | ekfrastické postupy | cze |
| dc.subject | intermedialita | cze |
| dc.subject | literární popis | cze |
| dc.subject | reprezentace | cze |
| dc.subject | ekphrasis | eng |
| dc.subject | ekphrastic techniques | eng |
| dc.subject | intermediality | eng |
| dc.subject | literary description | eng |
| dc.subject | representation | eng |
| dc.title | Ekfráze jako modus reprezentace | cze |
| dc.title.alternative | Ekphrasis as a Mode of Representation | eng |
| dc.type | disertační práce | cze |
| dc.identifier.stag | 31056 | |
| dc.description.abstract-translated | The submitted thesis focuses on the use of the traditional ancient genre of ekphrasis (a specific form of description of a work of visual artefact) in modern literature. Individual interpretative perspectives are demonstrated using selected works of Czech poetry and prose from the 19th, 20th and 21th centuries (by Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Jiří Karásek ze Lvovic, Alois Jirásek, Jaroslav Durych, Jaroslav Maria, František Langer, Bohumil Hrabal and Miloš Urban). The metodological focus primarily anchors the thesis in the theory of intermediality (Werner Wolf, Irina Rajewsky); concepts from art theory and visual studies are also applied (e.g. Norman Bryson?s distinction ?the gaze? ? ?the glance?). The thesis first outlines the context of the history of ekphrasis as a rhetorical category and as a genre, the existing research on ekphrasis, and the problems of defining ekphrasis as verbal representation of a visual representation. It considers the distinction between actual and notional ekphrasis (John Hollander) from the point of view of the literary theory, and also employs the category of the pictorial model (Tamar Yacobi). The next chapter examines the role of the beholder in ekphrasis, first from the point of view of his position in the fictional world (e.g. the observer is a character in a fictional world and at the same time projects himself into the ?fictional world? of the visual representation), and second in distinguishing the mode of description and the mode of interpretation. The thesis also defines some specific ekphrastic techniques and gestures, for example: How can the act of perceiving and observing a visual representation be realized in the structure of its verbal representation? How does a static description become dynamic through direct integration of ekphrasis into the structure of the narrative ? into the structure of a particular scene (microstructure of an action) or the plot as a whole (macrostructure of a story)? What are the roles and functions of ekphrastic passages in the framework of the text as a whole (ekphrasis need not be simply a pause in the narration which is easy to eliminate)? Finally, how can the verbal medium, using its own means, imitate or simulate the media-specific techniques of another type of art. | eng |
| dc.date.accepted | 2012-12-04 | |
| dc.description.department | Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Dějiny novější české literatury | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
| dc.thesis.degree-program | Teorie a dějiny literatury | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Papoušek, Vladimír | |
