| dc.contributor.author | Pražáková, Kateřina | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-25T14:12:37Z | |
| dc.date.available | 2021-11-25T14:12:37Z | |
| dc.date.issued | 2013 | |
| dc.date.submitted | 2013-02-11 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/8168 | |
| dc.description.abstract | Disertační práce je věnována otázce, jakou představu si mohli o zemích středovýchodní
Evropy vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka se zaměřila především na psané noviny,
které v raném novověku představovaly vlivné zpravodajské a komunikační médium. Vznikly
v polovině 15. století a ihned se začaly těšit velké oblibě na dvorech panovníků a vyšší
šlechty. Od poloviny 16. století si je předplácely také městské rady a církevní instituce.
Prostřednictvím korespondence i ústní fámy se pak novinky dostávaly také k dalším vrstvám
společnosti. Úpadkem začalo psané zpravodajství procházet až po polovině 17. století. Do té
doby však existovalo paralelně vedle tištěného. Zatímco tištěné noviny a letáky se často
soustřeďovaly na představení a komentář výjimečných událostí, přinášela psaná avíza
pravidelné zprávy o dění, k němuž došlo v uplynulých týdnech.
Autorka provedla podrobný výzkum tří sbírek psaných novin, které vznikly ve
šlechtickém prostředí a jejichž těžiště spadá do druhé poloviny 16. století. Šlo o kolekce pánů
z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Zvláště po Rožmbercích se dochovalo více než 1000
zpravodajských materiálů, z nichž mnohé jsou naprosto unikátní. Při práci s jednotlivými
novinami si autorka kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království,
Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové pozornost.
Zamýšlela se nad tím, v jakém duchu byly zprávy napsány a které informace o vládcích,
šlechticích, měšťanech i prostých obyvatelích jednotlivých oblastí východní Evropy přinášely
svým čtenářům. Pod vlivem těch metodologických směrů, jež se zabývaly uchopením
jinakosti při střetu odlišných kultur, popisovala, jakými proměnami procházelo vnímání zemí
středovýchodní Evropy od konce 15. do počátku 17. století. Sledovala tak zrod některých
stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí. Zabývala se však také otázkou, jak na
předkládané novinky reagovali jejich příjemci. Kromě postižení obrazu Polsko-litevského
státu a Moskevského velkoknížectví v dobových novinách se proto cílem disertační práce
stalo též nahlédnutí do problému recepce a interpretace zpráv v prostředí šlechtického dvora. | cze |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.title | Obraz Polsko-litevského stávu a Moskevského velkoknížectví v raně novověkém zpravodajství české šlechty (1450-1618) | cze |
| dc.title.alternative | The image of the Polish-Lithuanian Commonwealth and the Grand Duchy of Moscow in Early modern news service of Czech nobility (1450-1618) | eng |
| dc.type | disertační práce | cze |
| dc.identifier.stag | 35113 | |
| dc.description.abstract-translated | The thesis concentrates on the image of Mid Eastern European countries which was presented
in the first newspapers. The focus was laid on handwritten newspapers (form of newssheets)
that originated in the middle of the 15th century. Soon they became an influential intelligence
and communicative medium. They were read on the courts of monarchs and high nobility.
Since the middle of the 16th century they were also subscribed by town councils and church
institutions like convents or bishoprics.The news spread further to other social groups by
means of correspondence and rumor. The decline of handwritten newssheets did not begin
until the second half of the 17th century. Handwritten and printed news service coexisted until
then. While printed newspapers and pamphlets mainly described and commented on
extraordinary stories, handwritten newssheets regularly brought reports about the events that
happened in the last weeks.
The author made thorough research of three collections of handwritten newssheets
gathered by members of high nobility. Another common sign is the concentration of
newssheets in the second half of the 16th century. They are the collections of Lords of
Rosenberg, of Hradec and Lobkowicz. Especially after the House of Rosenberg more then 1
000 newssheets and other news service materials have been preserved whereas many of them
are really unique. While exploring these documents, the author posed a question about which
of the events that happened in the Kingdom of Poland, the Grand Duchy of Lithuania or in the
Grand Duchy of Moscow drew the attention of the intelligencer. The author examined the
spirit of this news and the information about the rulers, aristocrats, townspeople as well as
common people from the eastern Europe they offered to the readers. Under the influence of
the methodological directions inquiring into the perceiving of otherness by meeting different
cultures she described the changes in viewing the Eastern European countries from the end of
the 15th to the beginning of the 17th century. Thus she traced the origin of some stereotypical
opinions that persisted through centuries. In addition, she dealt with the question how the
subscribers of the newspapers reacted to the submitted reports. The aim of the thesis was the
description of the image of the Kingdom of Poland, Grand Duchy of Lithuania and Grand
Duchy of Moscow as well as an insight in the reception and interpretation of news on the
aristocratic court in the early modern period. | eng |
| dc.date.accepted | 2013-06-17 | |
| dc.description.department | Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | České dějiny | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
| dc.thesis.degree-program | Historické vědy | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
