| dc.contributor.advisor | Maršálek, Miroslav | |
| dc.contributor.author | Pešta, Vladimír | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-26T13:36:47Z | |
| dc.date.available | 2021-11-26T13:36:47Z | |
| dc.date.issued | 2008 | |
| dc.date.submitted | 2008-04-30 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/10060 | |
| dc.description.abstract | Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně plodnosti a užitkovosti stáda dojnic holštýnského plemene v konkrétních podmínkách hospodařící farmy. Hodnocení proběhlo na rodinné farmě Vladimíra Pešty. Farma hospodaří na 73 ha půdy a chová 40 ks krav s uzavřeným obratem stáda. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2004 - 2007. Sledovány byly základní ukazatele mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a průběh tělesné kondice během laktace.
Rostoucí mléčná produkce u skupin s užitkovostí do 7 000 kg, 7 000 - 8 000 kg a nad 8 000 kg mléka negativně působila na reprodukční ukazatele a rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Délka servis periody (SP) u skupin podle užitkovosti byla 154, 165 a 175 dnů. Pořadí laktace nemělo na plodnost vliv. Produkce mléka na 1. laktaci byla 6 910 kg, na 2. laktaci 8 435 kg a na 3. a dalších laktacích 7 894 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na jaře a na podzim 7 822 kg a 7 898 kg. U dojnic otelených v zimě a v létě byla užitkovost cca o 400 kg nižší. Lepších výsledků reprodukce bylo dosaženo u dojnic otelených v zimě a na jaře, SP 164 a 153 dnů. U dojnic otelených v létě a na podzim byla SP 174 a 182 dnů. Rozdíly mezi skupinami podle sezóny roku nebyly statisticky průkazné u plodnosti ani u produkce mléka. Velikost tělesného rámce dojnic neměla žádný vliv na produkci mléka. Průměrná hodnota tělesné kondice (BCS) na začátku laktace byla 3,59 bodu. Hodnota kondice klesala až do 6. měsíce laktace na 2,43 bodu. V dalších měsících se kondice pozvolna zlepšovala. Hodnoty BCS v různých fázích laktace se pohybovaly v rozmezí 2 bodů. V době zabřeznutí byla hodnota tělesné kondice 2,65 bodu. Poměr složek mléka tuk/bílkovina byl na začátku laktace 1,57, do 4. měsíce laktace se snížil na 1,35 a v dalších měsících poměr kolísal mezi 1,3 a 1,4. Průměrný věk při 1. otelení byl 834 dnů (27,4 měsíce). S rostoucím věkem při prvním otelení klesala následná užitkovost. Tento vztah však nebyl statisticky prokázán. Průměrná výška v kříži u prvotelek činila 149,8 cm.
Dosahovaná mléčná užitkovost byla uspokojivá. Výsledky reprodukce byly méně příznivé. Ze zjištěných vztahů lze vyvodit, že ve sledovaném chovu na produkci a plodnost působí především chovatelské podmínky, výživa, zdravotní stav a management stáda. Lepších výsledků reprodukce lze dosáhnout především zlepšením těchto faktorů. Vlivy jako sezóna roku nebo velikost tělesného rámce se příliš neuplatňují. | cze |
| dc.format | 88 s. | |
| dc.format | 88 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | mléčná užitkovost | cze |
| dc.subject | plodnost | cze |
| dc.subject | holštýnský skot | cze |
| dc.subject | tělesná kondice | cze |
| dc.subject | milk performance | eng |
| dc.subject | reproduction | eng |
| dc.subject | Holstein cattle | eng |
| dc.subject | body condition score | eng |
| dc.title | Vyhodnocení plodnosti a užitkovosti stáda holštýnských krav | cze |
| dc.title.alternative | Evaluation of the reproduction and milk performance of Holstein cattle | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 5348 | |
| dc.description.abstract-translated | The main aim of the diploma work is to evaluation the reproduction level and the milk performance level of the concrete herd of cattle Holstein breed. The evaluation took place in family farm of Vladimír Pešta. The farm manages 73 hectares of soil and keeps 40 cows with closed herd turnover. Collection of input data took place in the years 2004 - 2007. There were monitored basic indicators of milk performance, indicators of reproduction and the development of body condition score (BCS) during the lactation period.
The increasing milk production of the groups with performance to 7000 kg, 7000 - 8000 kg and over 8000 kg of milk affected negatively indicators of reproduction and there were the statistically demonstrable differences between groups. The duration of service period (SP) of groups by performance was 154, 165 and 175 days. Order of lactation period had no effect on reproduction. The milk production was by 1st lactation period 6 909 kg, by 2nd lactation period 8 435 kg and by 3rd lactation period 7 894 kg. There was the higher milk production by the dairy cows, which were calved in spring and in autumn, and it was 7 822kg and 7 898 kg. The dairy cows, which were calved in winter and in summer, had the performance lower by 400 kg. There were reached the better reproduction results by the dairy cows calved in winter and in spring, SP 164 and 153 days. The dairy cows calved in summer and in autumn had SP 174 and 182 days. The differences between the groups by season of year were not statistically demonstrable, neither at reproduction nor at milk production. The size of body framework of cattle had no effect on the milk production. The average value of body condition score on the beginning of lactation period was 3.59 points. The value of BCS was decreasing until 6th month of lactation period on 2.43 points. In the next months the BCS was slowly improving. The values of BCS oscillated during different phases of lactation period in range of 2 points. In the days of gestation the value of BCS was 2.65 points. The rate of the milk component fat/protein was on the beginning of lactation period 1.75, until 4th month of lactation period decreased on 1.35 and in the next months the rate was oscillated between 1.3 and 1.4. The average age by first calving was 834 days (27.4 months). By increasing age by first calving the subsequent performance sloped down. But this relationship was not statistically demonstrable. The average tallness in the small of the back amounted by cows, which are calving for the first time, to 149.8 cm.
The attained milk performance was satisfactory. The reproduction results were less favourableness. From recognized relationships we can draw conclusions, that on the production and reproduction of the monitored herd the breeding conditions, the nutrition, the health state and the herd management have an mainly influence. By improvement of these factors we can achieve the better reproduction results. The influences like the season of year or the body framework of cattle are not too important. | eng |
| dc.date.accepted | 2008-06-20 | |
| dc.description.department | Zemědělská fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Všeobecné zemědělství | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zemědělská fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ing. | |
| dc.thesis.degree-program | Zemědělské inženýrství | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
