Analýza vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci plemenic skotu

Abstract

Reprodukce skotu je v dnešní době vedle dosahované úrovně užitkovosti v popředí zájmu našich chovatelů. Stálé zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů, mnohdy až ke kritickým hranicím, se stává hlavním problémem mnoha zemědělských podniků, jež se chovem skotu zabývají. Zejména v podhorských a horských oblastech, ale i regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti), je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost. Chov skotu zde neposkytuje pouze produkci, plní zde i nezastupitelné mimoprodukční funkce. Cílem této práce bylo vyhodnotit ve třech různých chovech za sledované období 5 let (2002 - 2006) reprodukční ukazatele (inseminační interval, interinseminační interval, servis periodu, inseminační index, mezidobí a % březosti po 1.inseminaci) u vybraných dojnic. Dle úrovně byly mezi sebou porovnány jednotlivé chovy (Rychnov nad Malší, Vlčí Jámy, Těšov) u plemene české strakaté (ČESTR). V Rychnově nad Malší, kde je chováno plemeno ČESTR i HOLŠTÝN, byly vyhodnoceny i rozdíly v reprodukčních ukazatelích těchto plemen. V úvahu byla brána úroveň mléčné užitkovosti, způsob chovu, měsíc otelení a pořadí laktace. Délka servis periody (SP) je ve všech chovech neuspokojivá. Průměrná délka SP za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 125,2 dnů (ČESTR), ve Vlčích Jamách 123,5 dnů a v Těšově 125,7 dnů. Průměrná délka mezidobí je ve všech sledovaných chovech rovněž neuspokojivá. Průměrná délka mezidobí za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 402 dnů, ve Vlčích Jamách 418 dnů a v Těšově 415 dnů. Také bylo zjištěno velmi nízké procento zabřezávání po 1. inseminaci v Rychnově nad Malší i v Těšově (pod 40 %). Nebyl prokázán významný vliv měsíce otelení ani pastvy dojnic na délku servis periody. Plemeno HOLŠTÝN prokázalo, že je schopno ve stejných podmínkách produkovat více mléka, avšak vůči průměru České republiky je dosahovaná užitkovost podprůměrná, navíc vykazuje horší výsledky v reprodukci (kromě ins. intervalu) oproti českému strakatému skotu. Na základě počtu otelení za život dojnice byl potvrzen pozitivní vliv pastevního chovu na dlouhověkost dojnic oproti průměru v ČR. Monitorované ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce jsou ve sledovaných chovech významně ovlivněny plemenem, úrovní výživy a managementem dojnic chovu dojnic