Výskyt beta-blokátorů a blokátorů kalciových kanálů ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby

Abstract

Cílem práce bylo poskytnout přehled o distribuci beta-blokátorů a blokátorů kalciových kanálů, jejich výskytu ve vodním prostředí a vlivu na ryby. Analýzou dat získaných z webových stránek Státního ústavu pro kontrolu léčiv, provedenou v programu Excel bylo zjištěno, že v roce 2011 bylo v České republice distribuováno 53 643 kg beta-blokátorů a 24 472 kg blokátorů kalciových kanálů. Z beta-blokátorů dosahovaly největšího objemu distribuce účinné látky metoprolol, acebutolol a atenolol, z blokátorů kalciových kanálů to byl verapamil, amlodipin a diltiazem. Tato léčiva patří i ve světě k nejvíce prodávaným a lze je najít v povrchových vodách v České republice i po celém světě v koncentracích dosahujících desítek až stovek ng.l-1 Důvodem je nízká úroveň odstraňování beta-blokátorů a blokátorů kalciových kanálů na čistírnách odpadních vod, která se pohybuje od 11 do 76 %. Testy toxicity s metoprololem, propranololem, atenololem verapamilem a diltiazemem provedené na rybách prokázaly vliv těchto látek např. na snížení plodnosti, líhnivosti nebo srdečního tepu. Pozorovány byly také různé histopatologické změny na játrech a srdci, nebo malformace u raných vývojových stádií ryb. Nejnižší koncentrace testovaných látek, při kterých byly tyto účinky pozorovány, se pohybovaly převážně řádově v g.l-1 nebo mg.l-1, tzn. v koncentracích, které se běžně v povrchových vodách nevyskytují. Některé efekty byly ale pozorovány i při environmentálních koncentracích. Z důvodu dlouhodobého působení na organismus mohou beta-blokátory a blokátory kalciových kanálů představovat hrozbu pro vodní ekosystémy. Řešením může být zlepšení mechanismu odstraňování farmak na čistírnách odpadních vod.