Technologie pěstování ostropestřece mariánského (Silybum marianum) ve vztahu ke kvalitě produktu a jeho zpracování

Abstract

Ostropestřec mariánský Silybum marianum (L.) Gaertner je bylinou známou již po celá tisíciletí, zejména díky svým farmakologickým účinkům v oblasti léčby jater, žlučníkových onemocnění nebo dokonce mnoha druhů rakoviny. Komplex účinných látek se označuje jako silymarin. Při pěstování ostropestřce mariánského se proto klade důraz nejenom na kvantitu získané drogy, ale zároveň na kvalitu semen, tj. množství silymarinového komplexu a jeho složení - poměr jednotlivých komponent. Obecným zájmem je pak cílené zvyšování obsahu účinných látek v semeni této rostliny, k čemuž byla vytvořena řada technologických postupů. Jednou z možností zvýšení obsahu účinných látek v semenech je uvedení rostliny do stresu. Za tímto účelem byly zrealizovány dva maloparcelkové pokusy. Stresorem se stala kyselina acetysalicylová (ASA) aplikovaná foliárně na listy rostlin v různých koncentracích, a to 10-5 mol.l-1, 10-4 mol.l-1, 10-3 mol.l-1. K významnému zvýšení obsahu silymarinového komplexu došlo při aplikaci ASA v koncentraci 10-3 mol.l-1. Nárůst byl zaznamenán na přibližně 116,5 % ve srovnání s kontrolní aplikací destilované vody na listy rostlin. Silymarinový komplex byl stanovován pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Jednotlivé extrakty byly připravovány různými způsoby - pomocí etanolu nebo destilované vody při různé době a teplotě uložení. Tyto metody přípravy byly rovněž navzájem porovnávány. Největší výtěžek účinných látek byl zaznamenán při použití 60 % etanolu po dobu 96 hodin při teplotě 20°C.