Vrchnostenská sídla na panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu (1703-1732)
Abstrakt
Vrchnostenská sídla na panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu (1703?1732)
V předložené rigorózní práci se zabývám tématem vrchnostenských sídel na panství Hluboká nad Vltavou za vlády knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu. Teoretická a metodologická východiska poskytly zejména rezidenční studie a kulturně-historicky pojaté dějiny umění. Prameny práce zastupuje korpus úřední korespondence, účtů a plánové dokumentace schwarzenberské provenience. Přihlédnul jsem i k materiálům
centrálního původu (fideikomisní inventáře) a dobové literatuře (lovecké a balneologické příručky).
Předmětem rozpravy je zkoumání využívání tří vrchnostenských objektů ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckého zámku Ohrada a lázní v Libníči. Výzkumu využívání staveb nutně předcházelo shrnutí stavebního vývoje objektů, které zejména v případě Libníče přineslo řadu nových poznatků. Pohled na tři sídla ukázal jejich funkční propojenost.
Zámek Hluboká nad Vltavou představuji jako sídlo vrchnosti během pravidelných pobytů, sídlo správy a centrum duchovního života panství. Opominuto nezůstalo ani zkoumání pevnostního rozměru objektu. Lovecký zámek Ohrada je třeba na základě rozboru využívání vnímat zejména jako pendant hlubockého zámku. Jeho hlavní úlohou bylo poskytnout zázemí panským lovům na jihočeských majetcích Schwarzenbergů. Dále byl důležitým prvkem vrchnostenské reprezentace a doplnil panskou rezidenční síť o objekt charakteru letohrádku. Libníčský areál představoval dobově módní prvek lázní
k očistě těla i ducha. Tamní kaple Nejsvětější Trojice a morových patronů, jež vznikla jako votivní stavba po skončení morové epidemie r. 1713, měla nadregionální význam. Usiloval jsem také o ?zalidnění? objektů. Podařilo se odkrýt dosud neznámé církevní i světské slavnosti na hlubockém zámku. Mimo rekonstrukce průběhu konkrétních lovů bylo možné ojediněle nahlédnout do mysli Adama Františka ze Schwarzenbergu, jehož osobní svědectví jasně ukazují hlubocké panství jako místo odpočinku a loveckých kratochvílí. Obdobně lze na základě analýzy návštěvnosti vnímat libníčské lázně jako místo hojného pěstování sociálních kontaktů. Panství Hluboká nad Vltavou tvořilo jádro schwarzenberské sídelní domény v jižních Čechách. Po získání eggenberského dědictví v roce 1719 se však těžiště zájmu vrchnosti postupně přesunulo na panství Český Krumlov.