| dc.contributor.advisor | Voříšková, Jarmila | |
| dc.contributor.author | Trch, Jan | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-30T09:57:38Z | |
| dc.date.available | 2021-11-30T09:57:38Z | |
| dc.date.issued | 2012 | |
| dc.date.submitted | 2012-04-27 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/11611 | |
| dc.description.abstract | Cílem práce bylo vyhodnotit plodnost a mléčnou užitkovost vzhledem k použité technologii vícečetného dojení.
Sledování proběhlo v roce 2011 v zemědělských podnicích Agrospol, Malý Bor a.s. a v zemědělském podniku Dub. Vyhodnocení plodnosti a mléčné užitkovosti dojnic při vícečetném dojení bylo provedeno u 186 laktací plemenic českého strakatého skotu. Průměrný počet dojení v dojírně byl 2,96x/den a v robotu 2,36x/den. 107 laktací bylo získáno při dojení v dojírně a 79 laktací při dojení pomocí robotů.
Byly zjišťovány ukazatele plodnosti (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při prvním otelení) a ukazatele mléčné užitkovosti (délka laktace, množství mléka, obsah tuku, obsah bílkovin a obsah laktózy).
U reprodukčních ukazatelů byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl ve věku při 1. telení, kde průměrný rozdíl činil 195 dní. U ostatních ukazatelů plodnosti byly všechny výsledky statisticky významné ve prospěch dojení v dojírně (2,96x/den).
Dojnice českého strakatého skotu dojené v dojírně za normální laktaci vyprodukovaly průměrné množství mléka 8 599,8 kg, dojnice dojené robotem 7 272,5 kg. Mezi těmito hodnotami byl statisticky vysoce významný rozdíl.
Nejlepších výsledků v produkci mléka za normovanou laktaci dosáhly dojnice dojené v dojírně (9 284,4 kg) na druhé laktaci a dojnice dojené v dojírně (9 033,0 kg) na třetí a další laktaci. Nejmenší produkce mléka za normovanou laktaci dosáhly dojnice dojené robotem na první laktaci (6 874,7 kg).
Vyšší průměrný obsah tuku měly dojnice dojené v dojírně s hodnotou 4,47 %, dojnice dojené robotem měly obsah tuku 4,15 %. Mezi těmito hodnotami byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl.
V průměrném obsahu bílkovin byl u dojnic prokázán statisticky významný rozdíl. Dojnice dojené v dojírně dosáhly hodnoty 3,41 % oproti dojnicím dojených robotem, kde průměrná hodnota bílkovin činila 3,47 %. Rozdíl v obsahu laktózy nebyl mezi skupinami statisticky významný. | cze |
| dc.format | 76 | |
| dc.format | 76 | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | český strakatý skot; plodnost; mléčná užitkovost; vícečetné dojení | cze |
| dc.subject | Czech pied cattle; fertility; milk production; multiple milking | eng |
| dc.title | Užitkovost a plodnost plemenic skotu při vícečetném dojení | cze |
| dc.title.alternative | Production and fertility of dams for multiple milking | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 23640 | |
| dc.description.abstract-translated | The aim of this thesis was to evaluated fertility and milk performance due to multiple milking technology which was used.
The monitoring was carried in 2011 in farms Agrospol, Malý Bor a.s. and the farm Dub. System evaluation of fertility and milk performance of dairy cows at multiple milking were evaluated in 186 lactations of Czech pied cattle breeding. The average number of milking in the parlour was 2.96x/day and robot 2.36x/day. 107 lactations were obtained during milking in the milking parlour and 79 of lactation during milking by robots.
In this thesis were measured indicators of fertility (insemination interval, service period, the mean time and age at first calving) and indicators of milk production (lactation length, the amount of milk fat, protein and lactose content).
In the reproductive indicators were taken statistically highly difference in age at first calving, where the average difference was 195 days. For other indicators of fertility were all statistically significant results in favor of milking in the milking parlour (2.96x/day).
Czech pied cattle milked in the milking parlour per normative lactation average amount of milk produced 8 599.8 kg, cows milked by robot 7 272.5 kg. Among these values was statistically highly significant difference. The best results in the production of milk per normative lactation were gained by milked cows in the milking parlour (9 284.4 kg) and the second lactation cows milked in the milking parlour (9 033.0 kg) on the third and more lactation. The lowest milk production in normative lactation gained dairy cows milked by robot at first lactation (6 874.7 kg).
The higher average fat content had dairy cows milked in the milking parlour with a value of 4.47 %, dairy cows milked by robot had fat content of 4.15 %. Between these values was statically highly significant difference.
In the average protein content in dairy cows has been demonstrated statistically significant difference. Dairy cows milked in the milking parlour reached the value 3.41 % compared to cows milked by a robot, where the average value of protein was 3.47 %. The difference in lactose content between groups was not statistically significant. | eng |
| dc.date.accepted | 2012-06-19 | |
| dc.description.department | Zemědělská fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Zemědělské inženýrství | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zemědělská fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ing. | |
| dc.thesis.degree-program | Zemědělské inženýrství | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
