Endoparazitózy skotu v různých podmínkách chovu

Abstract

Vzorky trusu pro parazitologické vyšetření byly odebírány v 16 chovech, kdy se jednalo o 3 chovy, kde byla zvířata pravidelně dojena, 11 chovů masného skotu,1 chov zubrů a 1 chov praturů. Byl sledován vliv technologie chovu, kdy se jednalo o chovy ekologické. Skot masného užitkového typu byl permanentně na pastvě, dojená zvířata byla 6 měsíců na pastvě a 6 měsíců ustájena ve stájích. Zájmový chov zubrů a praturů byl chován celoročně na pastvě. Podle lokality, kde se chov nachází, se zaznamenávala nadmořská výška. Statistická analýza prokázala, že s rostoucí nadmořskou výškou docházelo k snižování prevalence kryptosporidiových infekcí. Nejčastěji byla infikována stáda chovaná do 500 m n.m. Výskyt endoparazitů byl sledován v závislosti na sezónní výskyt. Nejnižší prevalence parazitárních infekcí byla zjištěna u dojených zvířat, tedy u zvířat chovaných jak ve stáji, tak na pastvě. Statistická analýza prokázala, že zvířata chovaná systémem celoroční pastvy jsou statisticky významně více infikována parazity než zvířata jež jsou chovávána v technologii kombinující pastvu a stáj. V rámci výskytu a rizika infekce jednotlivými druhy parazity bylo na základě statistického srovnání zjištěno, že zvířata chovaná celoročně na pastvě jsou 7,25× častěji infikována motolicemi rodu Paramphistomum (?2=16,4; d.f.=1; P<0,001). V rámci srovnávání nebyl zjištěn rozdíl mezi výskytem kokcidií rodu Eimeria, nálevníků rodu Buxtonella, hlístic čeledi Trichostrongylidea a motolice Fasciola hepatica v závislosti na technologii chovu skotu. V chovech se používala antiparazitika IVOMEC SUPER a HELMIGAL. V rámci podrobnější analýzy jsme dospěli k závěru, že aplikace antiparazitik neměla žádný vliv na výskyt a prevalence motolice Fasciola hepatica a plicních nematodů rodu Dictyocaulus. Naopak v zvířat jimž nebyla antiparazitika aplikována byla 4,85× častěji infikována gastrointestinálními nematody (GIN).