| dc.contributor.advisor | Sedláček, František | |
| dc.contributor.author | Havlová, Jitka | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-30T11:06:48Z | |
| dc.date.available | 2021-11-30T11:06:48Z | |
| dc.date.issued | 2013 | |
| dc.date.submitted | 2013-04-26 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/12413 | |
| dc.description.abstract | Fragmentací biotopů od 50. let 20. století došlo na území České republiky ke vzniku množství izolovaných lesních remízů se sníženou dostupností potravy pro mnohé lesní savce. Ti se však těmto změnám dokázali přizpůsobit, například migrací za potravou do zemědělsky využívaných ploch. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit opakovanými odchyty početnost a prostorovou aktivitu myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) a norníka rudého (Myodes glareolus) ve dvou lesních remízech a porovnat tyto druhy a remízy mezi sebou. Dále se práce zaměřila na zhodnocení významu přilehlých zemědělských kultur pro tyto dva druhy drobných savců. Součástí práce bylo i porovnání několika různých metod značení hlodavců v terénu. Data pro zjištění prostorové aktivity myšice křovinné a norníka rudého byla získána metodou zpětných odchytů (CMR). Prostorová aktivita se podle předpokladu u těchto dvou druhů drobných savců liší. Větší pohyblivost po remízu projevily myšice. Norníci při svém pohybu preferovali místa s větší pokryvností bylinného patra. Vybíhání zvířat z remízu do okolního prostředí se lišilo i v rámci remízů. Okolo remízu Samota projevily větší disperzi do prostředí myšice, zatímco u remízu Hejtman byli ve vybíhání aktivnější norníci. Jejich pohyb byl zaměřen směrem do vojtěško-jetelového pole. Oba dva druhy z remízu Samota vybíhali nejvíce do míst s hustou pokryvností bylinného patra, pravděpodobně z důvodu větší potravní nabídky a lepší ochrany před predátory. Nejúčinnější metodou značení hlodavců se ukázalo být označování ušních boltců pomocí náušnic. Jako druhou metodu bych volila označování ušních boltců pomocí výstřižků tkáně. | cze |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | myšice křovinná | cze |
| dc.subject | norník rudý | cze |
| dc.subject | prostorová aktivita | cze |
| dc.subject | zemědělské plochy | cze |
| dc.subject | metody značení | cze |
| dc.subject | Apodemus sylvaticus | eng |
| dc.subject | Myodes glareolus | eng |
| dc.subject | spatial ability | eng |
| dc.subject | agricultural areas | eng |
| dc.subject | marking techniques | eng |
| dc.title | Studie prostorové aktivity lesních druhů savců obývajících remízy v zemědělské krajině se zaměřením na využívání okolních potravních zdrojů. | cze |
| dc.title.alternative | Study of spatial activity of small mammals inhabit isolated forest draws in agricultural landscape with a focus on the use of surrounding food sources. | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 18568 | |
| dc.description.abstract-translated | Habitat fragmentation during 50s of 20th century caused decrease in food resource availibility for many small mammalian forest species. Despite all of the changes, those species managed to adapt to it - one of the adaptation mechanics has been migrating into agricultural areas. The main aim of this study was to describe the spatial activity of Apodemus sylvaticus and Myodes glaerolus inside two forst patches and compare it. My next aim was evaluate the significance of agricultural areas nearby the researched forest patches. One part of this was even the comparison of different marking techniques used for rodents in field. Data describing movement activity of researched species were collected using capture-mark-recapture (CMR) As expected the data differ - Greater mobility was found in A. sylvaticus, the M. glaerolus preffered to stay inside patches with larger vegetation cover. The raids into surrounding patches differed even in those two researched forest sites. In site "Samota" A. sylvaticus showed greater movement distance, however in "Hejtman" it were M. glaerolus expressing greater movement ability. Theirs movement were directed inside clover field. Both species of Samota site ventured into patches with dense plant cover, perhaps to minimise the risk of predation. The best method of marking proved to be the clipping the rodents ears with tags. As the next more efficient I would choose the ear-clipping. | eng |
| dc.date.accepted | 2013-06-13 | |
| dc.description.department | Zemědělská fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Biologie a ochrana zájmových organismů | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zemědělská fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ing. | |
| dc.thesis.degree-program | Zemědělská specializace | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
