Proč ztotožňování pojmu ?humus? a ?půdní organická hmota? v pedologii je zdrojem chybných závěrů?

Abstract

Dodnes se v literatuře běžně vyskytují názvoslovné nepřesnosti, které vedou k zcela nesmyslným dedukcím. Proto se tato práce zabývá literární rešerší o půdní organické hmotě a zvlášť je rozdělena primární organická hmota a stupně její lability a stabilní humus, vysvětlen pojem stability a vysvětleny rozdíly mezi humusem a primární organickou půdní hmotou. V této práci byla provedena analýza kambizemě kyselé z oblasti okolí Českých Budějovic a téhož půdního typu z oblasti Kubovi Huti na Šumavy. Byl stanovien obsah HK, FK, Cox, stupně humifikace SH, mineralizovatelný uhlík Cminer, rychlostní konstanta biochemické oxidace C, frakce labilních organických látek Ccws, Chws, a CPM. Tyto údaje byly porovnány s údaji, které jsou k dispozici z analýz před dvanácti lety. Porovnáním skutečné kvality humusu vzorku A (z Kubovy Huti) a B (z olkolí Českých Budějovic) je zcela zřejmé, že v kvalitě humusu je vzorek B z Českých Budějovic nesrovnatelně lepší. Kdybych považoval za ?humus? celkový obsah Cox, jak to činí často praxe a jak to prezentují média, pak bych musel považovat vzorek A z Kubovy Huti (s obsahem 9,3% Cox) za půdu s vysokým obsahem humusu a očekával bych na ní rekordní výnosové výsledky. Což by byl přímo směšný závěr. Jen podle obsahu Cox se o humusu a tím méně o jeho kvalitě vůbec nedá mluvit. Je nutno brát s rezervou i původní tvrzení některých vědeckých kapacit (např. Haynes), že obsah Chws je ukazatelem úrodné půdy. Platí to jen tehdy, není-li půdní mikroedafon nějakým způsobem decimován. Došel jsem k závěru, že výsledky analýz, které prováděl můj vedoucí diplomové práce (Kolář) před 12ti lety na prakticky stejných půdních vzorcích, jsou téměř totožné s mými výsledky.