| dc.contributor.author | Bajgarová, Zdeňka | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-08T12:16:38Z | |
| dc.date.available | 2021-12-08T12:16:38Z | |
| dc.date.issued | 2017 | |
| dc.date.submitted | 2017-06-30 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/33599 | |
| dc.description.abstract | Disertační práce se skládá z kvantitativní a kvalitativní části. V kvantitativní části práce byl řešen vztah mezi polymorfismy v genech pro MAO-A, COMT a serotoninový transportér, stresovou reakcí novorozence na odběr krve z patičky (měřenou stanovením salivárního kortizolu ve třech časových bodech) a temperamentem ve třech měsících zjišťovaným pomocí Rothbart Infant Behavior Questionnaire-Revised na vzorku 84 kojenců. Sledované polymorfismy měly souvislost jak s průběhem stresové reakce, tak s tříměsíčním temperamentem. Krátká alela genu pro serotoninový transportér souvisela s vyšší mírou negativního afektu a nižší seberegulací. Homozygoti pro více aktivní alelu MAOA polymorfismu měli nejnižší úroveň negativních emocí oproti oběma zbylým skupinám, oproti heterozygotům HL byli také více extravertní a seberegulovaní a měli větší pokles kortizolu při odeznění stresové reakce. Přítomnost méně aktivní L alely MAOA souvisela s větší mírou negativních emocí a nižší seberegulací; homozygoti LL měli také nejvyšší nárůst kortizolu po odběru krve z patičky. Met alela v COMT Val158Met polymorfismu byla spojena s vyšší extraverzí a seberegulací a větším poklesem kortizolu. Všechny tři sekundární škály IBQ-R u tříměsíčních dětí bylo možno predikovat z jejich stresové reakce po odběru krve z patičky tři dny po porodu. Vyšší nárůst a nižší pokles kortizolu předpovídal úroveň Negativní emocionality, větší pokles kortizolu pak určoval úroveň Extraverze a Pozornosti/regulace. Velikost poklesu kortizolu částečně mediovala vliv COMT Val158Met polymorfismu na sekundární škálu Extraverze.
Kvalitativní část práce je multikazuistickou studií šesti párů rodičů malých dětí s obtížným temperamentem založenou na polostrukturovaných rozhovorech analyzovaných v souladu s kvalitativními postupy. Jako nejnáročnější se jevil neutišitelný pláč v prvním půlroce dítěte a dále raná nespavost a eskalace spánkových obtíží později ve vývoji. Matky v podstatě nenalezly efektivní strategii pro redukci pláče, některým se ale podařilo ovlivnit své prožívání tohoto fenoménu. Jako nejpodstatnější se ukázalo, zda byly schopné se nějakým způsobem zbavit pocitu selhávání v rodičovské roli. Největším dilematem ohledně managementu spánku bylo (ne)využití ignorování nočního pláče dítěte. Rodičovství dítěte s obtížným temperamentem bylo pro některé rodiče příležitostí ke změně svého pohledu na rodičovstvi i sebe sama směrem k širšímu chápání obojího. Péče o dítě s obtížným temperamentem byla výjimečnou zátěží pro partnerský vztah; čtyři páry prožily v této souvislosti partnerskou krizi. Jako nejdůležitější se v souvislosti se spokojeností v manželství jevila angažovanost otce v péči o dítě. Nedostatečná angažovanost otce vyvolávala nespokojenost matky a způsob, kterým matka tuto nespokojenost projevovala, dále ovlivňoval partnerský vztah. | cze |
| dc.format | 260 s. (522 197 znaků), 18 s. | |
| dc.format | 260 s. (522 197 znaků), 18 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | raný obtížný temperament | cze |
| dc.subject | stresová reaktivita | cze |
| dc.subject | genetické polymorfismy | cze |
| dc.subject | rodičovství | cze |
| dc.subject | partnerský vztah | cze |
| dc.subject | infant difficult temperament | eng |
| dc.subject | HPA axis reactivity | eng |
| dc.subject | genetic polymorphisms | eng |
| dc.subject | parenting | eng |
| dc.subject | partner relationship | eng |
| dc.title | Obtížný temperament v raném dětství | cze |
| dc.title.alternative | Difficult temperament in early childhood | eng |
| dc.type | disertační práce | cze |
| dc.identifier.stag | 44039 | |
| dc.description.abstract-translated | The presented dissertation consists of both a quantitative part and a qualitative part. The quantitative part deals with the relationship between 5-HTTLPR S/L, MAOA H/L, and COMT Val158Met polymorphisms, the stress reaction of new-born infants after a heel stick blood draw (measured by determining salivary cortisol at three time points) and temperament assessed at age three months by Rothbarth's Infant Behavior Questionnaire-Revised in a sample of 84 infants. Observed polymorphisms were related both to the course of the stress reaction and to temperament. The short allele of serotonin transporter polymorphism was connected to higher scores in the secondary scale of Negative Affect and lower scores in the secondary scale of Attention/Regulation. Homozygotes for the more active allele of MAOA polymorphism (HH) had the lowest scores in Negative Affect compared to both of the remaining groups, they also had higher scores in the secondary scale of Extraversion and Attention/Regulation and a greater decrease of cortisol in comparison to HL heterozygotes. The presence of low-active L allele predisposed their carriers to higher scores in Negative Affect and lower scores in Attention/Regulation. LL homozygotes had the highest increase of cortisol after a heel stick blood draw. The Met allele of COMT Val158Met polymorphism was connected to higher Extraversion and Attention/Regulation and a greater cortisol decrease. It was possible to predict all three secondary scales of IBQ-R from the stress reaction after the heel stick blood draw. Negative Affect was predicted by a higher increase and a lower decrease of cortisol. Extraversion and Attention/Regulation were predicted by a greater cortisol decrease. The magnitude of cortisol decrease partially mediated the influence of COMT Val158Met polymorphism on Extraversion.
The qualitative part of the dissertation is a multi-casuistic study of six couples parenting infants with difficult temperaments. It is based on semi-structured interviews that were analysed in accordance with qualitative procedures. The most difficult infant displays to manage were unsoothable crying in the first six months and early sleeplessness and a later escalation of sleeping problems. Mothers were esentially not able to gain control over the amount of crying, but some of them managed to influence their experience to achieve a greater acceptance of it. To do this, it was necessary for them to eliminate their feelings of failure in the parental role. The parents' biggest dilemma concerning their infants' sleeping problems was whether to use the "cry it out" strategy or not to manage them. For some parents parenting a difficult infant was an opportunity to re-evaluate their approach to parenting and the parental role, significantly broadening the concept of both. Caring for a difficult infant significantly strained the marital relationship; four couples experienced marital crisis during the care of their child. The father's involvement in infant care seemed very important in this respect. Insufficient involvement led to dissatisfaction in the mother, the way the mother communicated her demands further influenced the marital relationship. Particular behaviour that the mother understood as the father's involvement in infant care emerged. | eng |
| dc.date.accepted | 2017-08-29 | |
| dc.description.department | Pedagogická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Pedagogická psychologie | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Pedagogická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
| dc.thesis.degree-program | Psychologie | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Šulová, Lenka | |
| dc.contributor.referee | Vágnerová, Marie | |
