Senioři a spiritualita: duchovní potřeby v každodenním životě
Abstrakt
V současnosti favorizovaný trend aktivního stáří vede ke společenské podpoře co
nejdelší fyzické a psychické vitality, zatímco péče o duchovní rozvoj a duchovní
potřeby starších lidí je považována spíše za privátní záležitost, případně za oblast
v kompetenci církví a vztahovanou k tradičně religiózním seniorům. S ohledem na biopsycho-
socio-spirituální jednotu člověka je přitom zřejmé, že spiritualita a spirituální
potřeby jako její vyjádření patří k životu každého jedince, přestože způsob prožívání je
individuální s ohledem na konkrétní osobnost a její životní historii. Skrze spiritualitu
hledá odpovědi na otázky spojené se smyslem a přijetím svého života, se zpracováním
utrpení a zla, s otázkami eschatologického charakteru. Disertační práce vymezuje místo
každodenní spirituality na cestě k dobrému životu ve stáří. Výzkumnou část práce tvoří
kvalitativní studie Duchovní potřeby v životě jihočeských seniorů. Její první část
zachycuje dynamiku vývoje religiozity či spirituality dvou desítek jihočeských seniorů
starších sedmdesáti pěti let se zaměřením na období rané religiózní socializace, období
produktivního věku pod vládou komunismu a současnou podobu religiozity
či spirituality. Druhá část přináší možnou typologii jejich stěžejních duchovních potřeb:
potřeby důstojnosti, smyslu a kontinuity životního příběhu, naděje, víry a lásky. Na
základě uvedených poznatků jsou navrženy doporučení pro pastorační, sociální
a geragogickou praxi.