Fenomén násilí v ošetřovatelské péči všeobecných sester České republiky
Abstrakt
Disertační práce se zabývá fenoménem násilí při vzájemném kontaktu pacienta a všeobecné sestry v ČR. Hlavním cílem disertační práce bylo zmapování násilí, které vzniká ve zdravotnickém prostředí výhradně při vzájemném působení všeobecné sestry a pacientů v ČR. Dílčími cíli byla snaha identifikovat nejčastější nedostatky zvládání těchto situací a hledat možnosti jejich nápravy. Cíle byly ověřovány čtyřmi hypotézami a jednou výzkumnou otázkou. Pro výzkum byla zvolena metodika smíšeného designu - kombinace kvantitativního výzkumu, kvalitativních hloubkových rozhovorů a ověření přínosu vlastní výukové metody metodou ex-post evaluace. Výzkumný soubor kvantitativního výzkumu tvořilo 896 respondentů (500 všeobecných sester, 92 lékařů, 151 zdravotnických záchranářů, 25 řidičů záchranných služeb, 60 fyzioterapeutů, 18 bezpečnostních pracovníků a 50 osob pomocného zdravotnického personálu). Jádrem našeho kvalitativního zkoumání je deset hloubkových rozhovorů se všeobecnými sestrami (z rozdílných oddělení včetně ambulancí a přednemocniční neodkladné péče), které prodělaly násilný incident (analýza kódováním dle Glasera a Strausse). Na rozdíl od kvantitativního výzkumu je hloubkový rozhovor prováděn s menší skupinou respondentů. Rozhovorů bylo původně provedeno celkově 50, nicméně určité atributy se opakovaly, proto bylo vybráno deset ukázkových rozhovorů s nejvýznamnějšími přínosy. V případě ex-post evaluace se jednalo se o zhodnocení praktického proškolení 550 nelékařských zdravotnických pracovníků (všeobecné sestry, sanitáři, ošetřovatelé) prostřednictvím 14 seminářů, které proběhly během 11 měsíců. Celkový počet nelékařských zdravotnických pracovníků v celém miniprojektu byl 550. Po uplynutí 12 měsíců se vrátilo 239 dotazníků správně vyplněných (návratnost 42 %).
Na základě první stanovené hypotézy jsme prokázali, že násilí v ošetřovatelství jsou v ČR vystaveny jak ženy (pracovnice ve zdravotnictví), tak muži (pracovníci ve zdravotnictví) bez rozdílu. Druhá hypotéza potvrdila, že všeobecné sestry v ČR jsou profesní skupinou ve zdravotnictví, která je nejvíce vystavena verbálnímu násilí. Násilí ve zdravotnictví je tak v ČR problémem především ošetřovatelství. Třetí hypotéza dokázala, že středoškolsky vzdělané sestry jsou vystaveny násilí více než vysokoškolsky vzdělané sestry. Kvalitativní analýza rozhovorů odkryla novou dimenzi násilí v ošetřovatelství - chování sester významně připívá k eskalaci konfliktů a je jedním z příčin násilí. Čtvrtá hypotéza ověřila, že je možné sestry preventivně připravit na kontakt s násilným pacientem a předcházet vzniku násilí správnou komunikací.