| dc.description.abstract | Bylo prokázáno, že lupina bílá (LB) je vhodným zdrojem dusíkatých látek (NL) pro krmné směsi brojlerových králíků. Na druhou stranu, o možnosti využít další druhy lupin, např. lupinu úzkolistou (LÚ), pro krmné směsi brojlerových králíků, v literatuře zatím nejsou zmínky. Cílem diplomové práce proto bylo porovnat zařazení semen LÚ (Lupinus angustifolius, odrůda Probor) do reprodukční a výkrmové směsi coby hlavní zdroj NL s LB (Lupinus albus, odrůda Amiga), z hlediska produkce mléka králic, složení mléka, spotřeby krmiva, růstu a životaschopnosti jejich potomstva před odstavem a po odstavu, stejně jako z pohledu kvality jatečného těla králíků na konci výkrmu. Byly sestaveny dvě laktační diety a dvě výkrmové diety. Kontrolní laktační dieta (LLB) a kontrolní výkrmová dieta (VLB) obsahovaly jako zdroj NL semena LB (odrůda Amiga; 25 a 12%), zatímco pokusná laktační dieta (LLÚ) a pokusná výkrmová dieta (VLÚ) obsahovaly semena LÚ (odrůda Probor; 28,5 a 15,0%). Diety měly shodný poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii. Krmné směsi se lišily nepatrně vyšším obsahem tuku v dietách s lupinou bílou. Do pokusu bylo zařazeno 32 samic genotypu Hyplus (16/skupina; všechny samice 3 porod). Samice byly ustájeny v modifikovaných klecích, které umožňovaly řízené kojení (kojení pouze 1 x denně v 7:00 h; kojení trvá cca 3-5 minut a hnízdo se na 24 h uzavírá) a oddělený přístup samic a jejich mláďat ke krmivu. Po porodu (den 0) byly samice rozděleny do dvou skupin a krmeny jednou z laktačních diet. Počet mláďat ve vrhu byl bezprostředně po porodu u všech samic standardizován na 9. Od 17. dne po porodu do 80. dne věku (konec výkrmu) byla králíčatům nabízena výkrmová směs. V době odstavu (37. den laktace) bylo z každé skupiny vybráno 99 králíků pro výkrmový pokus. Z dosažených výsledků lze říci, že samice, kterým byla podávána laktační dieta s LB, měly na konci laktace signifikantně vyšší živou hmotnost (o 423 g, P=0,005), než samice krmené dietou obsahující semena LÚ. Průměrná denní spotřeba krmiva byla po celé laktační období u obou skupin samic bez průkazných rozdílů (v průměru 424 g/den). Podobně, průměrná denní produkce mléka se v rámci jednotlivých skupin signifikantně nelišila. Obsah sušiny v mléce samic krmených laktační dietou s lupinou bílou byl vyšší (o 3,16 g/100 g, P=0,028), stejně jako obsah tuku v mléce (o 3,07 g/100 g, P=0,016), než v mléce samic krmených dietou s lupinou úzkolistou. Živá hmotnost vrhů, stejně jako konverze mléka, byla u obou skupin mláďat bez statisticky průkazných rozdílů. Po odstavu, ve většině sledovaných parametrů dosáhli horších výsledků králíci, kteří byli krmeni dietou s lupinou úzkolistou. U těchto králíků byla zaznamenána nižší konečná živá hmotnost (o 132 g, P=0,061), nižší denní přírůstek živé hmotnosti (o 3 g/den, P=0,024), a protože průměrná denní spotřeba krmiva se nelišila (v průměru 185 g/den), též horší konverze krmiva (3,61 vs. 3,42, P=0,086). Významným výsledkem je nález horšího zdravotního stavu u králíků krmených výkrmovou dietou obsahující lupinu úzkolistou. Sanitární index zdravotního rizika byl u těchto zvířat vyšší (o 15 králíků, P=0,042) než u králíků krmených dietou s lupinou bílou. U této skupiny králíků byla též zaznamenána průkazně nižší hmotnost jatečně upraveného těla. Výsledky diplomové práce potvrdily, že semena lupiny bílé jsou výhodným zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi brojlerových králíků. Naopak, negativní nálezy u králíků krmených laktační či výkrmovou směsí obsahující semena lupiny úzkolisté (nižší živá hmotnost samic na konci laktačního období, u králíků ve výkrmu pak nižší denní přírůstek, horší konverze krmiva a zdravotní stav, stejně jako horší kvalita jatečného těla) ukazují, že bude nutný další výzkum, aby tyto výsledky objasnil. Důležité také bude vyzkoušet i jiné odrůdy lupiny úzkolisté. Lupinu úzkolistou tedy prozatím pro praxi nelze doporučit. | cze |
| dc.description.abstract-translated | It has been proven that white lupine seeds (WLS) is a suitable crude protein (CP) source for growing-fattening rabbits, as well as for the lactating rabbit does. There are no reports, however, in the literature regarding the effect of blue lupine seeds (BLS) on rabbit doe milk production and composition as well as the growth of their litters. Therefore, the aim of this diploma thesis was to evaluate the effect of lactation and weaning diets based on BLS (Lupinus angustifolius cv Probor) on milk yield and milk composition of the rabbit does, as well as on growth performance and carcass quality of their progeny. Two lactation diets (LLB and LLU, having identical DP/DE ratio) and two weaning diets (VLB and VLU, having identical DP/DE ratio) were formulated. The LLB diet (control) contained WLS (25.0%) as the main CP sources, whereas the LLU diet was based on BLS (28.5%). As a result, the LLB diet had slightly greater ether extract content than did the LLU diet. The VLB diet (control) included WLS (12.0%) as the main CP source, whereas the VLU diet was based on BLS (15.0%). No additional fat was added to any of the diets. A total of 32 Hyplus rabbit does (16 animals per treatment; at the 3rd parturition) were fed 1 of the 2 lactation diets during the entire lactation (35 days). Does were housed in modified cages which allowed controlled suckling (once a day at 7 am) and separate access of does and their litters to feed. Feed intake and milk yield were measured daily during the entire lactation period, whereas litter weight was measured every 7 d. Milk yield was measured by weighing the rabbit does immediately before and after suckling. Five does of each group were used to evaluate milk composition. Milk was collected manually at d 21 of lactation. The litters were standardized to 9 kits on the day of birth. Litters were offered weaning diets with the same CP source as in the lactation diet of their mothers from d 17 to 80 of age. At d 37 of age (weaning), 99 rabbits on each weaning diet were used to evaluate growth performance and health. Feed intake, feed efficiency and milk production of does (on average 263 g/d) were not affected by dietary treatments, as well as milk efficiency (on average 0.59) and the growth of their litters (on average 30.4 g/d per rabbit). Live weight at weaning (P=0.005), milk dry matter (P=0.028) and fat contents (P=0.016), as well as fat output per kg of metabolic weight (P<0.001) were higher in does fed the WLS diet. After weaning, final live weight (by 168 g; P=0.061), average daily weight gain (by 3 g/d; P=0,024) and carcass weights were lower in rabbits fed the diet based on BLS than in those fed with the WLS diet. The number of ill + dead rabbits caused by digestive disease was lower (23 rabbits vs. 38 rabbits; P=0.042) in rabbits fed the diet based on WLS. The results of the diploma thesis confirmed that WLS is a suitable CP source for the rabbit diets. Negative findings such as a higher mobilisation of body reserves of does in the later phase of lactation, as well as the lower final live weight and the higher sanitary risk index of rabbits fed the diets based on blue lupine seeds suggest difference between lupine species in terms of feed efficiency. These findings should be elucidated and confirmed by the comparing with other blue lupine varieties. | eng |
