Vybrané vlivy na reprodukci u stáda holštýnského skotu

Abstract

Cílem práce bylo zpracování literárního přehledu o charakteristice, reprodukčních vlastnostech holštýnského skotu a vlivech ovlivňujících reprodukci skotu. Dalším cílem práce bylo u vybraného souboru dojnic ze sledovaného stáda skotu vyhodnotit vybrané vlivy na jejich reprodukci. Data byla zpracována a vytříděna dle genotypu, úrovně mléčné užitkovosti, pořadí laktace, délky doby stání na sucho, délky inseminačního intervalu, obtížnosti porodů, věku při prvním otelení a synchronizace říje (Ovsynch). Při hodnocení vlivu genotypu na reprodukční ukazatele bylo zjištěno, že mezi čistokrevnými holštýnskými dojnicemi (H100) a kříženkami (H50-88C) nebyly zaznamenány žádné statisticky významné rozdíly. Dále byl hodnocen vliv úrovně mléčné užitkovosti za laktaci na reprodukční ukazatele. Z výsledků vyplývá, že s rostoucí užitkovostí se hodnoty reprodukčních ukazatelů (inseminačního indexu, inseminačního intervalu a servis periody) zvyšovaly. Průkazně nejnižší hodnoty inseminačního indexu (1,70) a inseminačního intervalu (96 dní) byly detekovány u dojnic s užitkovostí do 8 000 kg. Servis perioda (122 dní) byla průkazně nejnižší u skupiny dojnic s užitkovostí od 8001 do 10 000 kg mléka za laktaci. Naproti tomu nejvyšší průkazné hodnoty inseminačního indexu, intervalu a servis periody byly detekovány u skupiny dojnic s užitkovostí nad 12 001 kg mléka. Z výsledků je dále patrné, že hodnoty ukazatele zabřezávání po první inseminaci se s rostoucí užitkovostí zvyšovaly. Nejnižší hodnota (27,14%) byla detekována u skupiny dojnic s nejvyšší užitkovostí (nad 12 001 kg mléka). Při hodnocení vlivu pořadí laktace na ukazatele reprodukce nebyly detekovány významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami dojnic. Dále byl hodnocen vliv délky doby stání na sucho. Průměrná doba stání na sucho ve sledovaném stádě byla 69 dní. Zabřezávání po první inseminaci bylo lepší u skupiny s dobou stání na sucho nad 61 dní (40,38%). Naproti tomu hodnoty servis periody a mezidobí byly nižší u dojnic s dobou stání na sucho do 60 dní (119, resp. 394 dnů). Dále byla sledována délka involuce dělohy pomocí hodnocení délky inseminačního intervalu. Nejvíce krav ve sledované skupině dojnic (25,29%) bylo poprvé inseminováno 66. 87. den po otelení. Při hodnocení vlivu věku při 1. otelení a obtížnosti porodů na reprodukční ukazatele nebyly detekovány žádné statisticky významné rozdíly. Dále bylo sledováno použití metod řízené reprodukce (Ovsynch), které se ve sledovaném stádě aplikují jen v případě výskytu reprodukčních poruch dojnic. Za sledované období byla metoda Ovsynch použita pouze u 10 dojnic a průměrná servis perioda byla 140 dnů.