dc.contributor.advisor | Brom, Jakub | |
dc.contributor.author | Leštinová, Iveta | |
dc.date.accessioned | 2021-12-09T07:39:22Z | |
dc.date.available | 2021-12-09T07:39:22Z | |
dc.date.issued | 2017 | |
dc.date.submitted | 2017-04-21 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/35781 | |
dc.description.abstract | Diplomová práce pojednává o vlivu rašeliništních biotopů na místní klima, převážně na teplotní a vlhkostní režim a ukazatele energetické bilance podobných lokalit Borkovická blata a Olešenský mokřad v porovnání s kontrastním terestrickým nemokřadním ekosystémem trvalý travní porost mezi obcemi Soběslav a Veselí nad Lužnicí. Hodnocení bylo provedeno na základě měření teplotních a vlhkostních charakteristik stanoviště pomocí automatických měřících meteostanic. Měření probíhalo v období od 17. 4. do 3. 11. 2016 v hodinovém intervalu. Během vegetačního období byla odebrána rostlinná biomasa a popsána druhová pestrost sledovaných ekosystémů.
Analýza měřených meteorologických dat ukázala, že se lokality mezi sebou lišily. Výsledky ukazují poměrně malé rozdíly v teplotách vzduchu snímaných na úrovni povrchu porostu a ve 2 m nad povrchem. Největší průměrné teploty byly zjištěny na lokalitě trvalý travní porost. Největší průměrný tlak vodní páry byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad jak ve 2 m nad povrchem, tak i na úrovni porostu. Nejnižší průměrný sytostní doplněk byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad, je tedy nejvlhčím místem. Nejvyšší hodnoty vykázala lokalita trvalý travní porost, což značí, že se jedná o nejsušší místo. Nejvyšší průměrná evaporativní frakce byla zaznamenána na lokalitě Olešenský mokřad, kde bylo na výpar spotřebováno největší množství dostupné energie. Nejméně energie spotřebované na výpar bylo na lokalitě Borkovická blata.
Rozdíly mezi studovanými lokalitami byly způsobeny vegetací a množstvím přítomné vody v ekosystému. | cze |
dc.format | 67 | |
dc.format | 67 | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | rašeliniště | cze |
dc.subject | rašelina | cze |
dc.subject | Borkovická blata | cze |
dc.subject | Olešenský mokřad | cze |
dc.subject | klima | cze |
dc.subject | bogs | eng |
dc.subject | peat | eng |
dc.subject | Borkovice Marshland | eng |
dc.subject | Olešenský Wetland | eng |
dc.subject | climate | eng |
dc.title | Rašeliniště a jejich vliv na místní klima - Borkovická blata, Olešenský mokřad | cze |
dc.title.alternative | Impact of bogs on local climate - Borkovická blata, Olešenský wetland | eng |
dc.type | diplomová práce | cze |
dc.identifier.stag | 49758 | |
dc.description.abstract-translated | This diploma thesis discusses the influence of peat bog habitats on local climate, especially the temperature and humidity regime and indicators of energetic balance in similar locations Borkovice Marshland and Olešenský Wetland compared to the contrasting terrestric non-wetland TTP eco-system between the municipalities of Soběslav and Veselí nad Lužnicí. The evaluation was carried out based on the measurements of temperature and humidity characteristics in the given habitat with using automatic weather stations. The measuring was carried out in the period of 17 April until 3 November 2016 in an hour interval. During the vegetation period, samples of plant biomass were taken and species diversity of the observed ecosystems was described.
The analysis of measured meteorological data has proved that the locations differed from each other. Results prove relatively small differences in air temperatures shot at the level of growth and in 2 meters above the surface. The greatest average temperatures were found in the location of the permanent grass growth. The greatest average pressure of water steam was noted in the location of Olešenský Wetland both in 2 meters above the suface and on the level growth. The lowest average saturation supplement was noted in the location of Olešenský Wetland, also it is the wettest place. The highest values were proved by the location of permanent grass growth, meaning that it is the driest place. The highest average evaporational fraction was noted in the location of Olešenský Wetland where a single vapour used the greatest amount of available energy. In the Borkovická Marshland lokality, a single vapour used the lowest amount of energy.
Differences among the studied localities were caused by vegetation and the amount of water present in the eco-system. | eng |
dc.date.accepted | 2017-06-08 | |
dc.description.department | Zemědělská fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Agroekologie - Péče o krajinu | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zemědělská fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Ing. | |
dc.thesis.degree-program | Zemědělské inženýrství | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |