Odborné zájmy a harmonie s přírodou. Snahy hraběte Jiřího Buquoye o intelektuální seberealizaci

Abstract

Tématem disertační práce jsou odborné zájmy hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851). Tento aristokrat proslul v první polovině 19. století vynálezy vlastních technických přístrojů, snahou o zlepšování výrobních technologií na svých panstvích, kontakty s přírodovědci a filozofy i sepisováním vlastních odborných prací. Dochované spisy v pozůstalosti Jiřího Buquoye a jeho vydaná díla konfromtuji s reakcemi na ně ze strany vědců a Buquoyova okolí. V práci odhaluji Buquoyovy motivace k vlastní odbornému působení, způsoby, kterými se pokoušel proniknout do vědecké komunity a interpretuji jeho filozofický pohled na svět. Metodologicky se opírám o současný trend intelektuálních dějin, který propojuje interpretaci myšlenek se zasazením díla do kontextu autorova života a dobového myšlení. Zároveň se snažím vyhnout biografické iluzi tím, že se zaměřuji na stěžejní momenty Buquoyova vědeckého působení bez toho, abych je propojoval v konstrukt životního příběhu domnělou kauzalitou. Práci jsem koncipoval jako výklad stěžejních témat a formujících momentů Buquoyových zájmů, které řadím v chronologickém sledu. Důraz kladu na vlivy, které formovaly názory hraběte Buquoye. Byly jimi zejména výchova, vzdělání, nabyté zkušenosti při cestách, četba odborných prací a výměna názorů s vědci. Sledoval jsem, jak se promítaly do jeho odborných témat, konkrétně jak modifikovaly způsoby vyjádření hraběte a pozměňovaly oblasti jeho zájmu. Důležitou součástí práce je i dekonstrukce Buquoyovy sebeprezentační strategie, pomocí níž se pokusil identifikovat s vědeckou komunitou. Své místo v práci má i výklad filozofického názoru hraběte, tedy intelektuální završení jeho snah na poli vědy.