Paměti Přibíka a Jana Bukovanských Pintů z Bukovan

Abstract

Předkládaná práce se s oporou v historickoantropologických metodologických přístupech pokoušela vyzdvihnout z anonymity dějin životní příběhy dvou takřka neznámých předbělohorských rytířů, Přibíka Bukovanského Pinty z Bukovan a jeho syna Jana. Její stěžejní část tvoří kritická edice vzácně dochovaných rodinných pamětí sepsaných oběma urozenými muži v 16. a na počátku 17. století. Jedinečné svědectví osobní povahy doplněné o výpověď soukromé i úřední korespondence a dalších typů historických pramenů se pro autora práce stalo základním heuristickým východiskem k poznání každodenních i nevšedních zážitků, představ a způsobů myšlení konkrétních představitelů dvou rozdílných generací předbělohorské nižší šlechty. Prováděný výzkum se v souladu s biografickou metodou zaměřil v postupných krocích na přiblížení rodinného a veřejného života obou rytířů, jejich manželek i potomků. Stranou zájmu však nezůstaly ani otázky po proměnách složitých sítí společenských vztahů, utváření rodové paměti, působení války nebo vnímání rozmanitých kulturních vzorů. Záměrem autora bylo představit jednu z možných cest k uchopení sociálních dějin nižší šlechty v předbělohorském období.