Komunikace sociálních pracovníků s dětmi

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace sociálních pracovníků s dětmi a dospívajícími. V prvních třech kapitolách práce jsou uvedena teoretická východiska, z nichž bylo vycházeno při realizaci vlastního průzkumného šetření. Pozornost je věnována charakteristice sociální práce, včetně jejího legislativního vymezení. Přiblížena je role sociálního pracovníka a též metody a techniky sociální práce, se zřetelem k jejich užití v kontaktu s dětským klientem. Stručně jsou též přiblížena specifika dětského věku, které je vhodné v rámci sociální práce s dětmi a dospívajícími zohledňovat jedná se zejména o problematiku attachmentu a vývojové hledisko. Důraz je kladen zejména na specifika komunikace sociálního pracovníka s dětmi a dospívajícími, přiblížena jsou úskalí této komunikace. Čtvrtá kapitola je věnována popisu průzkumného šetření, kterého se zúčastnilo 19 sociálních pracovníků z Jihočeského kraje. Průzkumem bylo zjištěno, že oslovení sociální pracovníci jsou dostatečně obeznámeni se zásadami sociální práce s dětmi a dospívajícími, dbají na jejich dodržování v praxi. V komunikaci s dětmi a dospívajícími se zaměřují zejména na neverbální komunikaci, přičemž si uvědomují odlišnost dětského a dospívajícího klienta. V komunikaci s těmito klienty je dle respondentů nejvýznamnější autenticita sociálního pracovníka, vytváření a udržování bezpečného vztahu a též soulad verbální a neverbální komunikace. Za negativní lze považovat zjištění, že tito sociální pracovníci většinou nejeví zájem o rozšíření svých kompetencí v souvislosti s osvojením si nových technik sociální práce, vhodných pro komunikaci s dětmi a dospívajícími.