dc.contributor.advisor | Beneš, Karel | |
dc.contributor.author | Klečková, Romana | |
dc.date.accessioned | 2022-03-09T07:12:25Z | |
dc.date.available | 2022-03-09T07:12:25Z | |
dc.date.issued | 2018 | |
dc.date.submitted | 2018-04-20 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/39152 | |
dc.description.abstract | Cílem diplomové práce bylo monitorovat parazitického roztoče Varroa destructor v závislosti na úlových mikroklimatických podmínkách u včely medonosné kraňské (Apis mellifera carnica). Ve třídenních intervalech byla posuzována míra napadení vybraných včelstev na různých stanovištích a současně bylo sledováno mikroklima v úlech. Monitoring probíhal od dubna do polovina října. Zároveň byl vyhodnocen vliv mikroklimatu na spad roztočů.
V průběhu celého sledování byl zjištěn nejvyšší průměrný spad byl 2,08 roztoče za den u včelstev na stanovišti č. 1 a 2, naopak nižší 1,97 u stanoviště
č. 3. Mezi stanovišti ovšem nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05). Porovnáním měsíců sledování bylo zjištěno, v září bylo dosaženo nejvyššího průměrného denního spadu (3,03 roztoče za den), naopak nejnižšího v dubnu (0,41) (P 0,001). Míry závislosti (hodnoceny korelační analýzou) mezi spadem
a mikroklimatickými podmínkami v jednotlivých včelstvech byly odlišné. Nejsilnější korelační závislost mezi spadem a teplotou v úle (r = -0,45, P 0,05) byla zjištěna u včelstva na stanovišti 2. Nízký korelační koeficient byl zjištěn u včelstva
na stanovišti 1 (r = -0,17, P 0,05). Naopak na stanovišti č. 3 byla korelační závislost mezi úlovou teplotou a denním spadem velmi nízká a neprůkazná
(r = 0,003, P > 0,05). Ze všech získaných údajů bez rozlišení stanoviště a měsíce byla potvrzena průkazná (P 0,05) korelační závislost mezi spadem a úlovou teplotou (r = -0,14), ale neprůkazná korelace mezi relativní vzdušnou vlhkostí v úle
a spadem (r = -0,02, P > 0,05).
Zjištěné výsledky prokázaly, že míra závislosti mezi úlovým mikroklimatem a vývojem (resp. spadem) populace kleštíka včelího je odlišná pro každé včelstvo. Sledování spadu mrtvých samiček kleštíka včelího je vhodným doplňkem diagnostiky napadení včelstva. Statistická analýza pak potvrdila, že s klesající teplotou v létě a podletí dochází k nárůstu populace kleštíka ve včelstvu a je nutné provádět tlumící zásahy, hlavně s ohledem na vývoj dlouhodobé zimní generace včel. | cze |
dc.format | 77 s. | |
dc.format | 77 s. | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | včela medonosná (Apis mellifera) | cze |
dc.subject | parazitický roztoč (Varroa destructor) | cze |
dc.subject | mikroklimatické ukazatele | cze |
dc.subject | úl | cze |
dc.subject | honey bee (Apis mellifera) | eng |
dc.subject | parasitic mite (Varroa destructor) | eng |
dc.subject | microclimatic indicators | eng |
dc.subject | hive | eng |
dc.title | Monitoring a regulace parazitického roztoče Varroa destructor v chovech včely medonosné (Apis mellifera | cze |
dc.title.alternative | Monitoring and Regulation of Varroa destructor Parasitic Mite in Honey Bee Colonies (Apis mellifera) | eng |
dc.type | diplomová práce | cze |
dc.identifier.stag | 50388 | |
dc.description.abstract-translated | The aim of this thesis was to monitor the Varroa destructor parasitic mite in correlation with the microclimatic conditions of the Carniolan honey bee (Apis mellifera carnica). The rate of infestation of selected bee colonies at different locations was assessed in three-day intervals. At the same time, the microclimate
in the hives was observed. The monitoring took place from April to mid-October. Also, the effect of the microclimate on the mite fall count was evaluated.
During the whole evaluation, the highest average daily fall count was
2.08 mites per day at honeybee colonies at location 1 and 2; 1.97 at location 3. There was no statistically significant difference (P > 0.05) between those locations.
The comparison of fall count between the moths of observation revealed, that highest fall count was during September (3.03 mites per day) and the lowest fall count was
in April (0.41 mites per day; P 0.001). The rates of dependence (assessed by correlation analysis) between the fall count and microclimatic conditions
in individual colonies varied. The strongest correlation between hive temperature
and fall count (r = -0.45, P 0.05) was found at location 2. A low correlation was found at location 1 (r = -0.17, P 0.05). On the other hand, location 3 showed
an insignificant and inconclusive correlation between hive temperature and fall count (r = 0.003, P > 0.05). The aggregate data (without distinction of location or month) showed significant (P 0.05) correlation between fall count and hive temperature
(r = -0.14). The correlation between relative air humidity in hive and the fall count was statistically insignificant and low (r = -0.02, P > 0.05).
The results revealed that the degree of correlation between the hive microclimate and the development (fall count respectively) of the Varroa destructor population is different for each colony. The monitoring of the dead Varroa destructor females is an appropriate complementary tool to diagnose a colony's infestation. The statistical analysis confirmed that with the decreasing summer and end-of-summer temperatures the Varroa destructor population grows and it is necessary to take measures to suppress its growth due to the development of the honey bee long-term winter generation. | eng |
dc.date.accepted | 2018-06-13 | |
dc.description.department | Zemědělská fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Agroekologie - Péče o krajinu | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zemědělská fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Ing. | |
dc.thesis.degree-program | Zemědělské inženýrství | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |