Solidarita a ekvivalence v důchodovém systému

Abstract

Základní povinné důchodové pojištění v České republice je založeno na principu solidarity, je dávkově definované a průběžně financované, je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. V důsledku současného demografického vývoje je v České republice stejně jako ve většině evropských zemí důchodový systém při současném nastavení parametrů dlouhodobě finančně neudržitelný. Důchody z prvního pilíře z důvodu stárnutí populace budoucím důchodcům stačit nebudou, proto v rámci reforem penzijního systému v poslední době dochází v evropských důchodových systémech k posílení principu ekvivalence rozvojem druhého a třetího pilíře důchodového zabezpečení. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje místo důchodového systému v sociálním zabezpečení a jeho principy solidarity a ekvivalence. Praktická část staví na kvantitativním výzkumném šetření. Pro sběr dat byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Výzkumný nástroj se zaměřoval na názor respondentů na současný důchodový systém ČR. Cílem práce je představit pohled občanů na důchodové zabezpečení a odpovědět na otázky, zda se domnívají, že o finanční zabezpečení lidí v důchodovém věku se má v plné míře postarat stát, a zda považují důchodový systém ve stávající podobě za spravedlivý. K naplnění cíle byly stanoveny dvě hypotézy, které jsem výzkumem ověřovala. Dospěla jsem k závěru, že lidé se nedomnívají, že se o ně ve stáří má postarat výhradně stát, ale snaží se částečně zabezpečit sami. Důchodový systém nepovažují za spravedlivý, protože je příliš solidární. Výstupy této bakalářské práce mohou sloužit jako námět pro další práce a sociologické výzkumy ke zjištění názorů občanů na podporu opatření změn v důchodovém systému.