dc.contributor.author | Pokojová, Radka | |
dc.date.accessioned | 2022-03-09T07:37:29Z | |
dc.date.available | 2022-03-09T07:37:29Z | |
dc.date.issued | 2018 | |
dc.date.submitted | 2018-06-26 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/39696 | |
dc.description.abstract | Cílem předložené práce je zhodnotit bezpečnost pacientů při poskytování ošetřovatelské péče
ze dvou různých pohledů. Prvním pohledem byly názory pracovníků v přímém kontaktu
s pacienty na otázky bezpečnosti a druhým byly názory manažerů na aktivity vedoucí
ke zvyšování kvality a bezpečnosti péče.
Pro účely disertační práce byla využita kombinace kvantitativního a kvalitativního
výzkumného šetření. Kvantitativní část výzkumného šetření byla realizována pomocí
standardizovaných dotazníků: Nemocniční průzkum o kultuře bezpečnosti pacientů
(The Hospital Survey on Patient Safety Culture - HSOPSC), který vyvinula Agentura
pro výzkum a kvalitu ve zdravotnictví (Agency for Healthcare Research and Quality, AHRQ)
a dotazníku pro manažery kvality a koordinátory Systémy zlepšování kvality v evropských
nemocnicích, který byl použit v rámci projektu Prohloubení našeho porozumění o zlepšování
kvality v Evropě - (Deepening our Understanding of Quality Improvement in Europe
- DUQuE), přičemž tato část byla doplněna o kvalitativní šetření s použitím techniky
polostrukturovaného rozhovoru.
Výzkumný soubor tvořilo celkem 427 respondentů (331 nelékařských zdravotnických
pracovníků v přímém kontaktu s pacientem a 96 nelékařských zdravotnických pracovníků
na manažerských pozicích).
Na základě uskutečněného výzkumu s použitím nástroje HSOPSC bylo zjištěno,
že respondenti bezpečnost pacienta na vlastním pracovišti nevnímají jako problematickou.
Nedomnívají se, že by byla bezpečnost pacientů ohrožena při předávání informací
a překladech pacientů. Rovněž kladně byly respondenty hodnoceny aktivity nadřízených,
které směřují ke zvyšování bezpečnosti pacienta, což je jeden z klíčových prvků zajištění
kultury bezpečnosti. Větší pozornost by měla být věnována týmové spolupráci mezi
nemocničními odděleními, jež ovlivňuje koordinaci péče o pacienty, a rovněž otázkám
personálního zabezpečení, které ovlivňují zvládání pracovní zátěže a vznik pochybení.
Prostřednictvím nástroje DUQuE bylo zjišťováno, jaké zdroje a metody jsou nejčastěji
užívány pro zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Respondenti uvedli jako
nejčastěji systematicky prováděné aktivity: klinické audity a sledování práce jednotlivých
všeobecných sester. Příležitosti pro zlepšení je třeba směřovat do oblasti podpůrných
informačních technologií a do školení, jež by se zaměřovalo na interní hodnocení ze strany
kolegů (peer review) a další projekty zlepšování kvality. | cze |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | Bezpečnost | cze |
dc.subject | kvalita | cze |
dc.subject | ošetřovatelská péče | cze |
dc.subject | pacient | cze |
dc.subject | nelékařských zdravotnický pracovník | cze |
dc.subject | Safety | eng |
dc.subject | quality | eng |
dc.subject | nursing care | eng |
dc.subject | patient | eng |
dc.subject | non-medical healthcare staff | eng |
dc.title | Bezpečnost pacienta při poskytování ošetřovatelské péče | cze |
dc.title.alternative | Patient safety in providing nursing care | eng |
dc.type | disertační práce | cze |
dc.identifier.stag | 55827 | |
dc.description.abstract-translated | The goal of the presented study is to assess patient safety during nursing care from two
different points of view. The first view represented the opinions of the staff working in direct
contact with patients, and the second view represented the management's opinions
of activities leading to quality improvement and care safety.
The combination of a quantitative and qualitative study was used to meet the purpose
of the thesis. The quantitative part used standardized questionnaires called The Hospital
Survey
on Patient Safety Culture (HSOPSC) developed by the Agency for Healthcare Research and
Quality (AHRQ), and Systems of Quality Improvement in European Hospitals designed for
quality managers and coordinators within the project called Deepening of our Understanding
of Quality Improvement in Europe (DUQuE) while this part was complemented by
a qualitative study using a semi-structured dialogue.
The sample consisted of 427 respondents (331 non-medical healthcare professionals working
in direct contact with patients and 96 non-medical healthcare managers.
The study using the HSOPSC tool showed that the respondents did not perceive patient safety
at their workplace as problematic. They did not expect that patient safety would be put at risk
during information handovers and patient transfers. Similarly, the management's activities
leading to patient safety improvement were assessed positively, which is one of key elements
of ensuring safety culture. Higher attention should be paid to team cooperation across hospital
wards, which influences the care coordination, and also to the personnel measures that
influence the management of workload and development of errors.
It was studied using the DUQUeE tool which sources and methods were the most common
for quality improvement and care safety. Clinical audits and monitoring of work of individual
staff nurses were mentioned as the most common systematic activities. Improvement efforts
should be focused on the area of supporting information technologies and training dealing
with internal peer review, and further projects of quality improvement.
The sample of the qualitative study consisted of 9 respondents ? managers responsible
for the coordination of quality improvement activities. The qualitative study used a semistructured
dialogue, and complemented the quantitative study by the information on the ways
of putting some areas into practice. Among others, it was found out that the range and quality
of evaluated results corresponded with the absence of training in particular methods at the
level of management of non-medical healthcare professions.
This thesis has produced both theoretical and practical benefits. The practical benefit includes
the recommendation of a suitable combination of testing methods for hospital
self-assessments within the concept of safe care. The involvement of staff nurses
and management will contribute to more effective promotion of safety and the whole process
of continuous improvement, and repeated assessments will enable monitoring of the effect
of safety measures.
In the theoretical area, this study can extend the approach to management education
since it provides various innovative views of safety problems and care quality. | eng |
dc.date.accepted | 2018-09-19 | |
dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Ošetřovatelství | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
dc.thesis.degree-program | Ošetřovatelství | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Cetlová, Lada | |
dc.contributor.referee | Pokorná, Andrea | |