Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.authorPokojová, Radka
dc.date.accessioned2022-03-09T07:37:29Z
dc.date.available2022-03-09T07:37:29Z
dc.date.issued2018
dc.date.submitted2018-06-26
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/39696
dc.description.abstractCílem předložené práce je zhodnotit bezpečnost pacientů při poskytování ošetřovatelské péče ze dvou různých pohledů. Prvním pohledem byly názory pracovníků v přímém kontaktu s pacienty na otázky bezpečnosti a druhým byly názory manažerů na aktivity vedoucí ke zvyšování kvality a bezpečnosti péče. Pro účely disertační práce byla využita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Kvantitativní část výzkumného šetření byla realizována pomocí standardizovaných dotazníků: Nemocniční průzkum o kultuře bezpečnosti pacientů (The Hospital Survey on Patient Safety Culture - HSOPSC), který vyvinula Agentura pro výzkum a kvalitu ve zdravotnictví (Agency for Healthcare Research and Quality, AHRQ) a dotazníku pro manažery kvality a koordinátory Systémy zlepšování kvality v evropských nemocnicích, který byl použit v rámci projektu Prohloubení našeho porozumění o zlepšování kvality v Evropě - (Deepening our Understanding of Quality Improvement in Europe - DUQuE), přičemž tato část byla doplněna o kvalitativní šetření s použitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem 427 respondentů (331 nelékařských zdravotnických pracovníků v přímém kontaktu s pacientem a 96 nelékařských zdravotnických pracovníků na manažerských pozicích). Na základě uskutečněného výzkumu s použitím nástroje HSOPSC bylo zjištěno, že respondenti bezpečnost pacienta na vlastním pracovišti nevnímají jako problematickou. Nedomnívají se, že by byla bezpečnost pacientů ohrožena při předávání informací a překladech pacientů. Rovněž kladně byly respondenty hodnoceny aktivity nadřízených, které směřují ke zvyšování bezpečnosti pacienta, což je jeden z klíčových prvků zajištění kultury bezpečnosti. Větší pozornost by měla být věnována týmové spolupráci mezi nemocničními odděleními, jež ovlivňuje koordinaci péče o pacienty, a rovněž otázkám personálního zabezpečení, které ovlivňují zvládání pracovní zátěže a vznik pochybení. Prostřednictvím nástroje DUQuE bylo zjišťováno, jaké zdroje a metody jsou nejčastěji užívány pro zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Respondenti uvedli jako nejčastěji systematicky prováděné aktivity: klinické audity a sledování práce jednotlivých všeobecných sester. Příležitosti pro zlepšení je třeba směřovat do oblasti podpůrných informačních technologií a do školení, jež by se zaměřovalo na interní hodnocení ze strany kolegů (peer review) a další projekty zlepšování kvality.cze
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.subjectBezpečnostcze
dc.subjectkvalitacze
dc.subjectošetřovatelská péčecze
dc.subjectpacientcze
dc.subjectnelékařských zdravotnický pracovníkcze
dc.subjectSafetyeng
dc.subjectqualityeng
dc.subjectnursing careeng
dc.subjectpatienteng
dc.subjectnon-medical healthcare staffeng
dc.titleBezpečnost pacienta při poskytování ošetřovatelské péčecze
dc.title.alternativePatient safety in providing nursing careeng
dc.typedisertační prácecze
dc.identifier.stag55827
dc.description.abstract-translatedThe goal of the presented study is to assess patient safety during nursing care from two different points of view. The first view represented the opinions of the staff working in direct contact with patients, and the second view represented the management's opinions of activities leading to quality improvement and care safety. The combination of a quantitative and qualitative study was used to meet the purpose of the thesis. The quantitative part used standardized questionnaires called The Hospital Survey on Patient Safety Culture (HSOPSC) developed by the Agency for Healthcare Research and Quality (AHRQ), and Systems of Quality Improvement in European Hospitals designed for quality managers and coordinators within the project called Deepening of our Understanding of Quality Improvement in Europe (DUQuE) while this part was complemented by a qualitative study using a semi-structured dialogue. The sample consisted of 427 respondents (331 non-medical healthcare professionals working in direct contact with patients and 96 non-medical healthcare managers. The study using the HSOPSC tool showed that the respondents did not perceive patient safety at their workplace as problematic. They did not expect that patient safety would be put at risk during information handovers and patient transfers. Similarly, the management's activities leading to patient safety improvement were assessed positively, which is one of key elements of ensuring safety culture. Higher attention should be paid to team cooperation across hospital wards, which influences the care coordination, and also to the personnel measures that influence the management of workload and development of errors. It was studied using the DUQUeE tool which sources and methods were the most common for quality improvement and care safety. Clinical audits and monitoring of work of individual staff nurses were mentioned as the most common systematic activities. Improvement efforts should be focused on the area of supporting information technologies and training dealing with internal peer review, and further projects of quality improvement. The sample of the qualitative study consisted of 9 respondents ? managers responsible for the coordination of quality improvement activities. The qualitative study used a semistructured dialogue, and complemented the quantitative study by the information on the ways of putting some areas into practice. Among others, it was found out that the range and quality of evaluated results corresponded with the absence of training in particular methods at the level of management of non-medical healthcare professions. This thesis has produced both theoretical and practical benefits. The practical benefit includes the recommendation of a suitable combination of testing methods for hospital self-assessments within the concept of safe care. The involvement of staff nurses and management will contribute to more effective promotion of safety and the whole process of continuous improvement, and repeated assessments will enable monitoring of the effect of safety measures. In the theoretical area, this study can extend the approach to management education since it provides various innovative views of safety problems and care quality.eng
dc.date.accepted2018-09-19
dc.description.departmentZdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-disciplineOšetřovatelstvícze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-namePh.D.
dc.thesis.degree-programOšetřovatelstvícze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze
dc.contributor.refereeCetlová, Lada
dc.contributor.refereePokorná, Andrea


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam