Bezpečnost pacienta při poskytování ošetřovatelské péče
Abstrakt
Cílem předložené práce je zhodnotit bezpečnost pacientů při poskytování ošetřovatelské péče
ze dvou různých pohledů. Prvním pohledem byly názory pracovníků v přímém kontaktu
s pacienty na otázky bezpečnosti a druhým byly názory manažerů na aktivity vedoucí
ke zvyšování kvality a bezpečnosti péče.
Pro účely disertační práce byla využita kombinace kvantitativního a kvalitativního
výzkumného šetření. Kvantitativní část výzkumného šetření byla realizována pomocí
standardizovaných dotazníků: Nemocniční průzkum o kultuře bezpečnosti pacientů
(The Hospital Survey on Patient Safety Culture - HSOPSC), který vyvinula Agentura
pro výzkum a kvalitu ve zdravotnictví (Agency for Healthcare Research and Quality, AHRQ)
a dotazníku pro manažery kvality a koordinátory Systémy zlepšování kvality v evropských
nemocnicích, který byl použit v rámci projektu Prohloubení našeho porozumění o zlepšování
kvality v Evropě - (Deepening our Understanding of Quality Improvement in Europe
- DUQuE), přičemž tato část byla doplněna o kvalitativní šetření s použitím techniky
polostrukturovaného rozhovoru.
Výzkumný soubor tvořilo celkem 427 respondentů (331 nelékařských zdravotnických
pracovníků v přímém kontaktu s pacientem a 96 nelékařských zdravotnických pracovníků
na manažerských pozicích).
Na základě uskutečněného výzkumu s použitím nástroje HSOPSC bylo zjištěno,
že respondenti bezpečnost pacienta na vlastním pracovišti nevnímají jako problematickou.
Nedomnívají se, že by byla bezpečnost pacientů ohrožena při předávání informací
a překladech pacientů. Rovněž kladně byly respondenty hodnoceny aktivity nadřízených,
které směřují ke zvyšování bezpečnosti pacienta, což je jeden z klíčových prvků zajištění
kultury bezpečnosti. Větší pozornost by měla být věnována týmové spolupráci mezi
nemocničními odděleními, jež ovlivňuje koordinaci péče o pacienty, a rovněž otázkám
personálního zabezpečení, které ovlivňují zvládání pracovní zátěže a vznik pochybení.
Prostřednictvím nástroje DUQuE bylo zjišťováno, jaké zdroje a metody jsou nejčastěji
užívány pro zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Respondenti uvedli jako
nejčastěji systematicky prováděné aktivity: klinické audity a sledování práce jednotlivých
všeobecných sester. Příležitosti pro zlepšení je třeba směřovat do oblasti podpůrných
informačních technologií a do školení, jež by se zaměřovalo na interní hodnocení ze strany
kolegů (peer review) a další projekty zlepšování kvality.