Faktory ovlivňující výživovou hodnotu ryb

Abstract

Pokud posuzujeme rybu jako potravinu, soustředíme se především na n-3 LC-PUFA, zvláště na EPA a DHA mastné kyseliny. Kromě toho je zřejmé, že také proteiny a peptidy v rybách mají nejen vysokou nutriční hodnotu, ale také dopad na lidské zdraví. Navíc může být ryba považována za dobrý zdroj některých minerálů, vitamínů a mikroživin. Obecně je třeba zdůraznit, že z pohledu lidské výživy a souvisejících zdravotních dopadů je nemožné se soustředit na jednu skupinu živin odděleně od ostatních. Celkovým cílem této disertační práce bylo zdůraznit různé faktory, které ovlivňují výživovou jakost ryb a zaměřit se na nutriční hodnotu některých komerčně významných říčních druhů ryb z České republiky. Dílčím cílem bylo otestovat různé udržitelné alternativy k nahrazení rybího oleje (FO) a rybího masa (FM) v krmivu masožravých ryb. Podle našich výsledků se ve vybraných sedmi druzích sladkovodních ryb z České Republiky lišilo složení mastných kyselin s ohledem na jejich přirozené stanoviště a rozdíly v krmivu a jeho dostupnosti. Zároveň jsme ve všech analyzovaných druzích pozorovali velice příznivé složení MK s dobrým podílem n-3 PUFA, zahrnující EPA a DHA, což odráží složení přirozené stravy. V důsledku toho byly nízké hodnoty IA a IT a tedy blízké hodnotám při takzvané Eskimo dietě, která souvisí s velmi nízkým výskytem srdečních onemocněních. Na základě našich výsledků můžeme usuzovat, že vybrané druhy mají standardní obsah proteinů, minimum cukrů a relativně nízký obsah tuku, který se může do určité míry lišit v různých lokalitách, což většinou souvisí s dostupností a složením krmiva. Kombinací drastického nárůstu potřeb pro akvakulturní krmivo a úbytku zdrojů FM a FO, získává více pozornosti využití alternativních zdrojů krmiva. Na základě našich výsledků je možné v krmivu sivena severního (Salvelinus alpinus) nahradit FO kvasničným olejem produkovaným z lignocelulózy. Mezi kontrolním krmivem a krmivem s kvasničným olejem nebyly pozorovány významné rozdíly při testování zvýšení hmotnosti a délky ryb, poměru konverze krmiva, specifické růstové rychlosti, indexu kondice a hepatosomatického indexu. Podle výsledků další studie, kdy bylo komerční krmivo pstruha duhového nahrazeno hmyzem částečně (25% pelet nahrazeno živým cvrčkem domácím, 25% nahrazeno potemníkem brazilským, kombinace 12,5% hrubé energie z každé skupiny) nebo úplně (50% každého druhu), nevykazuje toto krmivo žádné negativní účinky na růst, přežití, poměr konverze krmiva a využití hrubé energie. Přídavek hmyzu do krmiva byl spojen s nižším obsahem nutričně cenných n-3 MK (EPA a DHA). V naší studii je ukázáno, že úplné nahrazení krmiva směsí hmyzu je vhodnou živou stravou pro lososovité ryby, protože způsobuje lepší růstový výkon ve srovnání s komerčním krmivem podobné energetické hodnoty. Při vyšším podílu hmyzu v rybím krmivu vykazovalo rybí maso pro konečné konzumenty nižší atraktivitu a přijatelnost. Ve stravě okouna bylo při nahrazení 25 % rybího masa potravou ze směsi cvrčka domácího (Acheta domesticus) a potemníka brazilského (Zophobas morio) (s úpravou aminokyselinového složení) jen v malé míře ovlivněno přežití, růst, konverze krmiva se zvláštním důrazem na lipidové změny a složení MK v rybích filetách. Nicméně nižší nárůst ryb ve skupině krmené hmyzem poukazoval na nižší nutriční hodnotu a stravitelnost krmiva spojené s chutí krmiva. Za zmínku také stojí, že díky bohatému obsahu kyseliny 18:2 n-6 v obou druzích hmyzu byl ve skupině ryb krmené hmyzem naměřen vyšší obsah této mastné kyseliny, ale tato hodnota je z výživového hlediska nedůležitá. K rozšíření této pilotní práce je potřeba dalšího hodnocení různých typů zmíněného hmyzího krmiva se stupňujícím se přídavkem hmyzí složky nebo využití i jiných druhů hmyzu ke krmení masožravých ryb.