Vliv triazinových pesticidů a jejich metabolitů na necílové vodní organizmy

Abstract

Pesticidy používané v zemědělství a lesnictví vstupují do vodního prostředí, pokud se používají v přilehlých oblastech nebo pokud dojde k jejich úniku. Pro naše studie jsme zvolili raná vývojová stádia kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis). U zvolených organizmů jsme sledovali dlouhodobý vliv triazinů (prometrynu, terbutylazinu, metribuzinu) a jejich metabolitů (terbuthylazin-desethyl a tebuthylazinu-2-hydroxy) v koncentracích běžně se vyskytujících v povrchových vodách české republiky. První část práce se zabývala sledováním vlivu triazinů (prometrynu, terbuthylazinu) na raná vývojová stadia kapra a raka mramorovaného. Subchronická expozice raných vývojových stádií kapra prometrynu v koncentracích 1200 a 4000 ?g/L způsobila snížení růstu, zpoždění ontogenetického vývoje a histopatologické změny v tkáních. Expozice terbuthylazinu v koncentracích 1400 a 3000 ?g/L způsobila významné snížení hmotnosti, celkové délky těla, zpoždění vývoje a alternaci tubulárního systému kaudální ledviny kapra. Prometryn v koncentracích 144, 1444 a 4320 ?g/L způsobil snížení hmotnosti, specifické rychlosti růstu a histopatologické změny v žábrech raků. Navíc prometryn v koncentraci 4320 ?g/L způsobil zpoždění ontogenetického vývoje. Druhá část práce se zabývala vlivem nízkých koncentrací triazinových metabolitů (terbuthylazin-desethylu a tebuhylazin-2-hydroxy) na raná vývojová stádia kaprů a raků mramorovaných. Chronická expozice terbuthylazin-udesethylu v koncentracích 180, 900 a 1 800 ?g/L způsobila snížení růstu, zpomalení ontogenetického vývoje a poškození antioxidačního systému a rovněž způsobila patologické změny v kaudální ledvině raných vývojových stadií u kaprů. Chronická expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 2, 9, 70, 1400 a 3500 ?g/L zapříčinila snížení celkové aktivity superoxid dismutázy raných vývojových stadií kaprů. Mimo to koncentrace 1400 a 3500 ?g/L terbuthylazinu-2-hydroxy způsobily zpoždění ontogenetického vývoje a patologické změny v kaudální ledvině kaprů. Chronická expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 75 ?g/L a vyšších ovlivnila růst, ontogenetický vývoj, antioxidační systémy a způsobila oxidační stres a patologické změny hepatopankreatu raných vývojových stadií raků. Poslední část naší studie se zabývala dlouhodobým vlivem metribuzinu na raka signálního (Pacifastacus leniusculus Dana). Raci byli vystaveni koncentraci metribuzinu 0,52 ?g/L a 3,06 mg/L po dobu 30 dnů a 30 denní fázi depurace. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny ve všech tkáních (žábry, sval, hepatopankreas) v reaktivních látkách kyseliny thiobarbiturové, v aktivitě superoxid dismutázy a katalázy ve srovnání s kontrolní skupinou. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v aktivitě glutation reduktázy v hepatopankreatu po 10 dnech v obou testovaných koncentracích a po 30 dnech v koncentraci 3,06 mg/L. Metribuzin způsobil rozsáhlou fokální autolytickou degeneraci tubulárního epitelu hepatopankreatu raků vystavených metribuzinu. Výsledky této práce shrnují a poskytují důležité informace o hodnocení dlouhodobého dopadu a vlivu triazinů (prometrynu, terbuthylazinu a metribuzinu) a jejich metabolitů (terbuthylazin-desethyl a tebuthylazinu-2-hydroxy) na vodní prostředí, v koncentracích běžně se vyskytujících v povrchových vodách.