Numerozita u vysokoškolských studentů

Abstract

Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku numerozity u vysokoškolských studentů humanitních oborů. Cílem je tedy porovnání matematických schopností a hrubého matematického odhadu u lidí studujících humanitní obor. Teoretická část se zabývá matematickými schopnostmi a jejich narušením, numerozitou a především vymezením aproximálního numerického systému. Dále je popsána elektroencefalografie neboli EEG, což je metoda, pomocí níž byly získány data pro tento výzkum. Praktická část je rozdělena na dvě části, kdy se nejprve testují probandi. Pracuje se standardizovaným testem, který dále umožňuje probandy rozdělit na matematicky nadané a nenadané. Stěžejní částí výzkumu je analýza získaných dat pomocí elektroencefalografu (EEG), jež umožňuje porovnání mezi výše zmíněnými cílovými skupinami. Záměrem této bakalářské práce je rozšíření informací o numerozitě. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 8 probandů, kteří se pohybovali ve věku 19-25 let. Výsledky tohoto výzkumu ukázaly, že oproti předešlým výzkumům, kdy se objevila výrazná aktivita v parietální části na levé straně, lze vidět výraznou aktivitu v parietálně-okcipitální a okcipitální oblasti, a to na obou dvou stranách (ne pouze na levé straně). Dále byla prokázána korelace u probandů, kteří dosáhli nadprůměrných výsledků v inteligenčním testu (Test Struktury Inteligence - IST) a došlo k rychlejšímu zpracování hrubého matematického odhadu. Probandi, kteří dosáhli podprůměrných výsledků v inteligenčním testu měli pomalejší zpracování hrubého matematického odhadu. Ukázalo se však, že i když probandi s nadprůměrnou matematickou inteligencí zpracovali výsledek dříve, jejich reakční doba byla delší.