Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.advisorBeran, Jan
dc.contributor.authorHamplová, Michaela
dc.date.accessioned2023-03-07T12:17:20Z
dc.date.available2023-03-07T12:17:20Z
dc.date.issued2019
dc.date.submitted2019-04-15
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/41719
dc.description.abstractV chovech skotu je třeba telatům věnovat velkou pozornost, zvláště pak kvalitě jejich odchovu. Odchov telat je jednou z nejrizikovějších částí celého chovu. To si žádá důkladné rozpracování biologických, nutričních, etologických a technologických faktorů chovu. Cílem práce bylo v provozních podmínkách porovnat 2 různé způsoby odchovu telat (individuálně vs. po dvojicích) v zastřešených venkovních individuálních boxech s krmením 2 x denně a vyhodnotit jejich vliv na průběh růstu a zdravotního stavu od narození do odstavu. Pokus byl uskutečněn na farmě Číčov, která je jedním ze středisek podniku Alimex a.s. Nezvěstice, hospodařícím v okrese Plzeň - jih. Vlastní sledování telat probíhalo od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018. Obě skupiny telat zahrnuté do pokusu byly krmeny stejným množstvím krmení (nativní mléko, MKS, TMR). Každá skupina měla stejný počet kusů - 12 ks telat (jaloviček) plemene holštýnský skot. Na konci sledovaného období, dosáhla telata, která byla v mléčném období odchovávána společně po dvojicích, průměrné hmotnosti 227,17 kg, zatímco telata, která byla během stejného období odchovávána individuálně, dosáhla konečné hmotnosti 215 kg. Průměrný denní přírůstek byl u telat se společným odchovem 0,89 kg, u telat skupiny druhé byla tato hodnota nižší, konkrétně 0,83 kg. Rozdíl mezi průměrnými konečnými hmotnostmi obou skupin nebyl však vyhodnocen jako statisticky významný (p > 0,05). Všechna telata, zahrnutá do pokusu, byla napojena mlezivem odpovídající kvality (obsah imunoglobulinů 100 g/l a více) do 2 hodin po porodu. Imunitní vybavenost všech pokusných telat byla dostačující, tedy hladina imunoglobulinů neklesla pod 50 g/l, přičemž u více jak 85% telat byl obsah imunoglobulinů nad 55 g/l. U telat, která byla odchovávána v průběhu pokusu individuálně, bylo zaznamenáno průjmové onemocnění u 3 kusů a onemocnění respirační u 4 kusů. U odchovu společně po dvojicích se vyskytlo průjmové onemocnění u 5 kusů telat a respirační onemocnění se objevilo u 4 kusů. U obou pokusných skupin telat bylo vysledováno, že bezprostředně po napití si zvířata vzájemně ocucávala mulce, telata ustájená společně však s nižší četností, také olizovala polypropylenové desky oddělující VIB a okusovala prázdné kbelíky.cze
dc.format59 s. (88 274 znaků)
dc.format59 s. (88 274 znaků)
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.subjectchov skotucze
dc.subjecttelecze
dc.subjectspolečný odchovcze
dc.subjectmléčné obdobícze
dc.subjectcattle breedingeng
dc.subjectcalfeng
dc.subjectpair housingeng
dc.subjectmilk-fed rearingeng
dc.titleAnalýza různých technologií odchovu telatcze
dc.title.alternativeAnalysis of different calf housing technologieseng
dc.typediplomová prácecze
dc.identifier.stag54012
dc.description.abstract-translatedIn cattle breeding, it is necessary to pay great attention to calves, especially to the quality of their housing. Calf rearing is one of the riskiest parts of the whole breed. This requires a thorough development of biological, nutritional, ethological and technological factors of breeding. The aim of this thesis was to compare two different ways of housing calves (individually vs. pairs) in roofed outdoor individual boxes with feedeng twice a day and evaluate their influence on the course of growth and health from birth to weaning. The experiment was carried out at the Číčov farm, which i sone of the centers of Alimex a.s. Nezvěstice, farming in the district of Plzeň - South. The actual monitoring of the calves took place from 1. 1. 2018 to 31. 7. 2018. Both groups of calves included in the experiment were fed the same amount of feed (native milk, milk replacer, TMR). Each group had the same number of pieces - 12 calves (heifers) of the Holstein cattle breed. At the end of the reporting period, calves that were raised together in pairs at average weight of 227.17 kg during the dairy period, while calves reared individually during the same period reached a final weight of 215 kg. The average daily increase in calves with a common rearing was 0.89 kg, in calves of the second group this value was lower, namely 0.83 kg. However, tthe difference between the mean final weights of both groups was not statistically significant (p > 0.05). All calves included tn the exxperiment were fed with appropriate quality colostrum (immunoglobulin content of 100 g/l or more) within 2 hours of delivery. Immunity of all experimental calves was sufficient, so the level of immunoglobulins did not fall below 50 g/l, with more than 85 % of calves having an immunoglobulin content above 55 g/l. In calves reared individually during the experiment, diarrhea was noted in three animals and respiratory disease in four animals. In rearing together, there was diarrhea in five calves. Respiratory disease occured in four calves. In both experimental groups of calves, it was observed that immediately after drinking, the animals were mutually sucking mules, but the calves housed together with a lower frequency also licked the polypropylene plates separating the VIB and nibbled empty buckets.eng
dc.date.accepted2019-06-12
dc.description.departmentFakulta zemědělská a technologickácze
dc.thesis.degree-disciplineZootechnikacze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Fakulta zemědělská a technologickácze
dc.thesis.degree-nameIng.
dc.thesis.degree-programZootechnikacze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam