Jaderná transplantace u jiker jesetera

Abstract

Vývoj reprodukční biotechnologie otevírá nové možnosti pro ochranu ohrožených živočichů, je tak zálohou v případě selhání všech ostatních způsobů ochrany. Jednou z takových biotechnologií je jaderný transfer, nazývaný také klonování, který se může stát užitečným nástrojem k zachování druhů, které jsou téměř zaniklé, nebo k obnovení druhů již zaniklých. Aplikace interspecifických jaderných transferů somatických buněk (SCNT) na ohrožené druhy jeseterů má velkou výhodu. Obnovení kriticky ohrožených druhů lze totiž dosáhnout po transplantaci jediné buňky z ploutve do cytoplazmy vajíček druhů, která jsou snadno dostupná na farmách. V prezentované studii byl jeseter malý, považovaný za modelový druh jesetera, použit jako recipient vajíček. Zatímco jeseter ruský a vyza velká, kteří jsou považováni za kriticky ohrožené druhy, a albinotická forma jesetera malého, byli použiti jako donoři buněk získaných z ploutví. Celkově je metodika SCNT velmi delikátním vícekrokovým postupem, který vyžaduje optimalizaci mnoha experimentálních podmínek, precizní techniky a manipulace. V této studii byly klíčové kroky klonování jeseterů optimalizovány pro intraspecifický a interspecifický SCNT. Studie prokázala, že SCNT lze skutečně aplikovat i na ohrožené druhy. Kromě toho jsme po vylepšení techniky SCNT pomocí injikace více somatických buněk dokázali poprvé získat jedince (0,8%) pouze s původem donora, zatímco dva vzorky (1,6%) vykazovaly jak genom recipienta, tak donora. Tyto výsledky jsou velmi významné, neboť jsme tím dokázali, že donorová DNA byla schopna integrace do embrya jesetera po interspecifickém klonování. Tato Ph.D. studie poskytuje důkaz, že klonování s více dárcovskými somatickými buňkami může být v budoucnu realizovatelné. Navzdory skutečnosti, že klonování jeseterů čelí omezením, je to aktuálně slibná technika pro jejich uchování.